Chelsea Manning se narodila jako muž jménem Bradley Manning, který se stal vojákem. Při svém pobytu v Iráku se dostala k dokumentům, které ji značně znepokojily. Rozhodla se je proto ukázat světu. Za to byla odsouzena k 35 letům vězení. Nakonec ji ale zachránila amnestie.
Chelsea Manning se narodila 17. prosince roku 1987 v Oklahomě. Když jí bylo devatenáct let, rozhodla se zkusit štěstí u armády a vstoupila do námořnictva.
Ajťák u armády
Teoretické testy zvládla výborně, horší ovšem byl reálný výcvik. Na něm se dokonce zranila, a místo aby jej dokončila za pár týdnů, dokončila ho za pár měsíců.
Tehdy ještě mladík se tedy vyprofiloval na IT specialistu a zpravodajského analytika. Ačkoliv se už tehdy vědělo o jeho labilnosti, byl nakonec v roce 2007 poslán na misi kousek od Bagdádu.
Data věnovala WikiLeaks
Během svého pobytu narazila na několik set tisíc dokumentů o válce v Iráku. Ty se jí zdály tak závažné, že podle ní neměly být tajeny před veřejností. Rozhodla se tedy, že je zveřejní. Nejprve je nabídla The Washington Post a The New York Times.
Nikdo z nich ale neprojevil zájem. Tak materiály nakonec poslala webu WikiLeaks, což je mediální společnost založená Julianem Assangem, která zveřejňuje tajné dokumenty různých vlád, přičemž staví na anonymitě a nevystopovatelnosti zdrojů.
Odhalila samu sebe
Manning zaslala na WikiLeaks 250 000 diplomatických depeší. Stránka sice její identitu neprozradila, ale udělala to sama Chelsea. Svěřila se s tím hackerovi, se kterým si dopisovala. Ten okamžitě informoval ministerstvo obrany.
Chelsea byla zadržena v květnu 2010. V roce 2013 ji soud odsoudil k 35 letům odnětí svobody. Téměř okamžitě po rozsudku oznámila, že se cítí býti ženou a že by ráda zahájila hormonální terapii.
Zdroj: United States Army, Public domain, via Wikimedia Commons
Měla značný počet příznivců
Její přání nebylo dlouho bráno v potaz a byla umístěna do klasické mužské věznice. Pobyt tam ale nezvládala příliš dobře. Držela několikadenní hladovku, a dokonce se pokusila dvakrát o sebevraždu.
Za zdmi věznice ale získala značnou popularitu. Mnoho lidí ji považovalo svým způsobem za mučednici, která udělala správnou věc, za kterou byla ale nesmyslně potrestána. Na její obranu byla uspořádána petice, která obsahovala přes 117 000 podpisů.
Mnoho otázek zůstává
Prezident Obama jí nakonec milost udělil. Propuštěna byla po sedmi letech žaláře. Její příběh otevřel dvě zajímavá témata. Prvním byl únik informací v americké armádě. Na jaké informace mají obyčejní lidé nárok? Co je bezpečné, aby občané věděli, a co už nikoliv?
Druhým byla šedá zóna transgenderových lidí ve věznicích. Kde je pomyslná čára toho, do jaké sekce bude vězeň umístěn? Stačí jen mentální rozhodnutí, nebo vše musí být podloženo fyzicky? To jsou otázky, které i pro propuštění Chelsea Manning zůstávají nezodpovězeny.
Zdroj: Abcnews.go.com, Grunge.com
Autor: Markéta Mladá
