Vynikající operní pěvec, který je dodnes považován za jednoho z nejlepších tenorů historie. Na počátku 20. století se jednalo o hvězdu první velikosti. S jeho slávou se ale pojila také velká kontroverze. V roce 1906 stanul před soudem kvůli údajnému nevhodnému chování vůči ženě. O pravosti tohoto obvinění se dodnes vedou spekulace.
Enrico Caruso se narodil 25. února roku 1873 v italské Neapoli. Zde také započal svou operní kariéru. Již ve 30 letech se přesunul do New Yorku, kde mohl jeho talent zazářit naplno.
Během svého krátkého života působil v těch nejznámějších operách světa, včetně londýnské Royal Opera House v Covent Garden, milánské La Scaly a Metropolitní opery v New Yorku.
Obviněn z obtěžování
Operní pěvec byl kromě vyhlášeného umělce také vyhlášeným sukničkářem. Podle tehdejšího tisku nejvíce na světě miloval mladé Američanky.
Po opeře se šířily zvěsti, že v zákulisí běhá za dívkami a snaží se je políbit. Tato jeho pověst mu rozhodně nepomohla, když byl v roce 1906 zatčen.
Caruso měl 16. listopadu 1906 obtěžovat ženu v pavilonu opic v zoo. Konkrétně ji měl štípnout do hýždí. Žena jej však nahlásila na policii. Protože se ale bála o svou pověst, nechtěla uvést své jméno a adresu.
Nakonec tak pod nátlakem učinila, jak se ale později ukázalo, jednalo se o její dívčí jméno Hannah Grahamová.
Ani jedna z obtěžovaných žen k soudu nepřišla
Když o týden později začal proces, policii se nepodařilo ženu, jakožto klíčového svědka, vypátrat. Na uvedené adrese nebyla žádná Hannah Grahamová hlášená. Absenci svědkyně vyřešila policie po svém a začala tvrdit, že operní pěvec obtěžoval ve stejnou dobu další čtyři ženy.
Hlavním svědkem u soudu se pak stal zatýkající důstojník James J. Cain, který měl celé toto jednání sledovat. A nikoliv některá z obtěžovaných žen.
Tuto verzi potvrdil jen místní povaleč, který se záhy ukázal jako nevěrohodný. U soudu také svědčily dvě ženy, které měl Caruso obtěžovat v minulosti. Obě byly zcela zahaleny a chtěly zůstat v anonymitě. Ani jejich důvěryhodnost nebyla příliš velká.
Caruso vše popřel. V jeho prospěch vypovídalo několik svědků, kteří uvedl, že se incident nemohl stát tak, jak se snažila tvrdit policie. Soudce si vůbec nevěděl rady. Nakonec tedy shledal pěvce vinným, ale dal mu nejnižší možnou pokutu 10 dolarů.
Hřebíčky do rakve
Druhá Carusova velká vášeň byl tabák. Kouřil silné cigarety a jeho závislost byla tak nezkrotná, že měl ve svých smlouvách uveden dodatek, že smí kouřit v jakýchkoliv prostorách divadla. Tedy i tam, kde to bylo přísně zakázáno. Tato vášeň ho ale nakonec přišla velmi draho.
Začátek jeho konce přišel na konci roku 1920. Tehdy se u něj projevila nesnesitelná bolest v boku, kvůli které musel dokonce přerušit představení. Jeho lékař ale uvedl, že se jedná o skřípnutý nerv a pěvec, byť s velkou bolestí, představení dokončil.
O týden později už představení nedokončil. Bylo zrušeno po prvním dějství z důvodu Carusova krvácení do krku.
Místo rekonvalescence smrt
Caruso poté ještě třikrát vystupoval, bolest v boku se ale stávala čím dál nesnesitelnější. Jeho žena nakonec zavolala jiné lékaře, kteří konečně stanovili správnou diagnózu — zánět pobřišnice.
Zpěvák poté podstoupil několik operací, upadl do kómatu, došlo u něj k srdečnímu selhání. Vše ale nakonec překonal, a když to vypadalo, že se zlepšuje, odcestoval do Neapole, kde se měl zotavit.
Jeho stav se však náhle zhoršil a do druhého dne zemřel. Hektický životní styl a vášeň pro cigarety pravděpodobně způsobily, že opustil svět v pouhých 48 letech.
Zdroj: Counterpunch.org, Believermag.com
Autor: Markéta Mladá