Pro vládce je vždy důležité, aby svým způsobem ukázal světu respekt. K čemu by byl král, kterého by lidé neposlouchali? Jenže mnozí panovníci v historii si dokázali pozornost vydobýt dosti brutálními způsoby.
A k nim patří i Ferdinand I., který na neapolský trůn nastoupil ve svých pětatřiceti letech v roce 1458. Podle bývalého papeže bylo království prohlášeno za léno církve, ten ovšem zemřel ještě před nástupem Ferdinanda na trůn.
I když jeho prohlášení s nástupem nového papeže už neplatilo, stačilo to na to, aby začal mít Ferdinand brzy spory s církevní mocností. A svým chováním si udělal nepřátele i na mnoha dalších místech.
Vzpoura baronů
Okolním státům ani místnímu obyvatelstvu se nelíbilo Ferdinandovo jednání. Byl sice skvělým politikem a dokázal si vydobýt respekt, ale dokázal se také pouhým lusknutím zbavit několika osob denně jen proto, že neměl dobrou náladu.
V roce 1459 byla panovníkova vláda ohrožena dlouhou vzpourou baronů. Jeden z jejích vůdců, princ Taranto, byl strýcem
Ferdinandovy manželky. Lid požadoval abdikaci krále.
Koruna by později měla připadnout Janu z Anjou, jednomu ze synů bývalého krále Reného. Jenže Ferdinandovi se nakonec podařilo povstání potlačit.
Ačkoli mnoho bitev prohrál a musel žít nějaký čas v ústraní a schovávat se, nakonec to byla jeho žena, kdo mu dopomohl k vítězství a ukončení všech bojů.
Odrazila totiž odpor většiny baronů, bez nichž dokázal Ferdinand zbytek obyvatelstva uklidnit. První manželka Isabella zemřela v roce 1465, Ferdinand se později oženil podruhé.
Své nepřátele si držel u těla. Především ty mrtvé
Ferdinand potřeboval světu ukázat, že to on je tu vládcem. Většinu svých popravených nepřátel proto nechával mumifikovat a jejich mrtvoly pak vystavoval v paláci.
Jeho služebnictvo i hosté se tak mohli pokochat mrtvými lidmi s výrazem bez života, ovšem v přirozených pózách a v oblečení, které jim za života příslušelo.
Ferdinand tím všem svým odpůrcům říkal, jak dopadnou, když se mu pokusí postavit. A svým způsobem toto zastrašování fungovalo.
Na druhou stranu se ale musí uznat, že ačkoli byl Ferdinand tyran a krutovládce, byl vynikajícím politikem a dokázal zemi vést bez jakýchkoli velkých finančních či hospodářských problémů.
Zemřel v roce 1494. I když si někteří lidé ještě donedávna mysleli, že za jeho smrtí mohlo být cizí zavinění, v roce 2006 bylo prokázáno, že zemřel na rakovinu tlustého střeva.
Autor: Šárka Cvrkalová
