Jednou z nejvýraznějších osobností feministického hnutí v šedesátých a sedmdesátých letech se stala Gloria Steinem. Aby do svých článků získala co nejvíce autentického materiálu, neváhala se v přestrojení vydat do míst, kde s ženami nebylo zacházeno nejlíp, a boji za rovnoprávnost mužů a žen zasvětila celý svůj život.
Gloria Steinem se narodila v roce 1934 v Ohiu jako mladší ze dvou dcer do rodiny novinářky a podnikatele. Ještě před jejím příchodem na svět se ale její matka nervově zhroutila a tato událost celou rodinu významně ovlivnila.
V dětství neměla na růžích ustláno
Otec nebyl schopný rodinu pořádně zabezpečit, a matka tak stále trpěla obavami o jejich budoucnost, nedokázala být sama a ani se pořádně soustředit na práci. Manželství se tak velmi rychle rozpadlo a otec se odstěhoval do Kalifornie.
Glorii všechny tyto události velmi ovlivnily, ale nikdy otci nezazlívala, že je nechal s labilní matkou samotné. Vystudovala střední školu v Toledu a už tehdy byla významnou osobností, když se stala viceprezidentkou třídy.
Pokračovala dále na vysoké škole, tehdy ale ještě neměla tušení, že z ní jednou bude politická aktivistka bojující za práva žen. Feminismus jí do té doby nic neříkal. Pracovní svět byl ale podle ní tehdy velmi konzervativní.
Zdroj: Profimedia
Pobyt v Indii ji velmi ovlivnil
Po válce se vraceli muži zpět do své práce a ženy, které je v době válčení v Evropě nahradily na jejich pozicích, začaly být z pracovních pozic vytlačovány. V padesátých letech odcestovala Gloria na dva roky do Indie, kde našla zalíbení v myšlenkách Gándhího, a právě ty pak uplatnila po návratu zpět do USA v rámci svého hnutí za práva žen.
Pracovala pro výzkumnou společnost dotovanou CIA, za což byla později kritizována, ale dle svých slov by se zpětně nerozhodla jinak. Nakonec se ale rozhodla jít ve šlépějích své matky a stala se novinářkou.
Pracovala pro magazín Esquire a článek, který v roce 1962 vydala na téma nové antikoncepční pilulky, byl první vlaštovkou v její feministicky založené kariéře. Od té doby se věnovala především ženským tématům.
V přestrojení se vydala za dalším kontroverzním tématem
Za zmínku rozhodně stojí také článek s názvem The Bunny Tale neboli Příběh králíčka. V přestrojení za králíčka Playboye se nechala zaměstnat ve slavném The New York Playboy Club a do detailu popsala veškeré pracovní podmínky včetně sexuálních narážek, kterým ženy v této pozici čelily. Kontroverzní byl také její článek v New York Magazine o potratech, s nímž měla vlastní zkušenost.
Zdroj: Profimedia
Není divu, že v sedmdesátých letech společně s dalšími výraznými ženskými osobnostmi té doby založila vlastní časopis zaměřený zejména na ženy s názvem Ms. Magazine. Ačkoliv mu kritici nedávali moc šancí, časopis si získal svou klientelu, a to hned v prvních týdnech.
Začala se také více angažovat na politické scéně a za práva žen se ostře bila. Vystupovala na různých konferencích, spoluzakládala národní ženský politický výbor a v kongresu se svou řečí snažila podpořit dodatek o rovných právech, který by zakazoval diskriminaci na základě pohlaví. Ten však nakonec neprošel.
Její život se dostal i na filmové plátno
Ani v silně ženském prostředí však vždy nepanovala jednota a Gloria se názorově střetávala s další významnou feministkou Betty Friedan, což si hojně užívala média a na jejich spory často upozorňovala.
I přesto ale zůstává Gloria Steinem i ve svých sedmaosmdesáti letech významnou ženskou osobností, která za své působení na společnost dostala řadu ocenění a její život se stal inspirací pro filmaře. V roce 2020 vyšel biografický snímek Gloria na cestě, vycházející z jejích memoárů s názvem My Life on the Road.
Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com
Autor: Karolína Stoczková
