Již téměř sto let leží Vladimir Iljič Lenin v mauzoleu na Rudém náměstí v Moskvě. Na mrtvém těle byste to ale nepoznali. Ruský vůdce stále vypadá, jako kdyby zemřel včera. Může za to tým odborníků, kteří o tělo neustále pečují. Jejich práce je ale opředena mnoha tajemstvími.
Vladimir Iljič Uljanov, který je znám spíš pod svou přezdívkou Lenin, se narodil v roce 1870 ve městě dnes známém jako Uljanovsk.
Byl to ruský politik a revolucionář. Jeho výchozím myšlenkovým směrem byl marxismus, který se snažil přizpůsobit Rusku. V roce 1917 se aktivně zúčastnil Říjnové revoluce.
Jako vůdce bolševické strany se postavil do čela nového politického zřízení — Sovětského svazu. Tam zůstal až do své smrti, ke které došlo v roce 1924.
Na jeho pohřeb dorazilo údajně až 50 000 lidí, všichni v neuvěřitelných mrazech stáli venku a oplakávali svého vůdce. A právě zde se zrodil plán na jeho dlouhodobější zakonzervování.
Velký počet truchlících prodloužil pohřeb
Lidé totiž přicházeli stále dál a vypadalo to, že čtyři dny k rozloučení s Leninem nebudou stačit. Do toho se ozývali také zahraniční státníci, kteří mu ještě naposledy chtěli vzdát hold.
Nakonec se tedy rozhodlo, že tělo bude umístěno do prozatímního dřevěného mauzolea. Teplota tam byla konstantně kolem -8 °C, což znatelně zpomalilo rozklad.
Po dvou měsících muselo dojít k rozhodnutí, zda mrtvolu pohřbít či uchovat. Představitelé Sovětského svazu se rozhodli pro to druhé.
Nejprve se uvažovalo, že se tělo dál bude udržovat pouze mrazem. Dva tamní chemici, Vladimir Vorobyov a Boris Zbarsky, přišli s nápadem chemického balzamování.
Odborníci z Leninovy laboratoře
Než ale došlo k samotnému balzamování, muselo být tělo uvedeno do „původního“ stavu. Během jeho dvouměsíčního vystavení, kdy bylo tělo chráněno pouze chladem, začalo docházet k pomalému, ale znatelnému rozkladu. Vše se snažili vyřešit odborníci z takzvané „Leninovy laboratoře“.
Jaký způsob konzervace vědci zvolili, zůstává dodnes tajemstvím. Známé pouze je, že se jedná o speciální chemickou směs, která se vstřikuje přímo do těla, a také zvláštní balzamovací tekutinu, kterou je tělo polito. Tito vědci navštěvují mauzoleum každých pár dní a kontrolují, zda je vše v pořádku.
Zákazníci ze zahraničí
Velký úspěch balzamovacího procesu vedl k velkému zájmu ostatních národů o tuto proceduru. Zájem měl například vietnamský prezident Ho Či Min, bulharský vůdce Georgi Dimitrov, severokorejští Kim Il-sung a Kim Čong-il a samozřejmě Josif Stalin.
Všichni byli po smrti nabalzamováni přímo vědci z „Leninovy laboratoře“ proto, aby nedošlo k prozrazení jejich metody.
Po rozpadu Sovětského svazu se samozřejmě začalo řešit, co se stane s mauzoleem i s mrtvým tělem. Ozývaly se hlasy, aby došlo k jeho pohřbení. Nakonec k tomu nedošlo, ale instituci byl citelně snížen rozpočet. Laboratoř nyní žije z blíže nespecifikovaných darů.
Zdroj: allthatsinteresting.com
Autor: Markéta Mladá
