Louis Zamperini byl nadějným atletem, který dokonce startoval na olympiádě. Druhá světová válka však změnila jeho plány i jeho osud. Stal se z něj vojenský zajatec v Japonsku. Díky svému sportovnímu odhodlání a nezdolné povaze se mu však podařilo přežít. Jeho životní příběh dodnes bere dech.
Louis Zamperini se narodil 26. ledna 1917 v New Yorku italským rodičům. V jeho dvou letech se rodina přestěhovala do Kalifornie. Jeho dospívání bylo značně bouřlivé.
Jako syn cizinců byl neustále šikanován, tak se rozhodl poprat se s tím po svém. V pěti letech začal kouřit, v osmi zkoušel lehké drogy. Komplikoval život svému okolí, kradl a měl problémy s policií.
Život mu zachránil běh
Většina z rodiny nad ním už zlomila hůl. Nakonec mu pomohl jeho starší bratr Pete. Ten ho totiž přesvědčil, aby se na střední škole přidal k běžeckému týmu.
Louis tedy konečně přesměroval svou energii tím správným směrem. V roce 1932 vytvořil středoškolský rekord v běhu na jednu míli, následně vyhrál kalifornské mistrovství, díky čemuž dostal vysokoškolské stipendium.
Zdroj: Profimedia
Olympiáda s Hitlerem
Jen o čtyři roky později se dokázal kvalifikovat na olympiádu v Berlíně, a to jako nejmladší běžec na 5 000 metrů v celé olympijské historii.
V obrovské konkurenci skončil na osmém místě, což byl na devatenáctiletého mladíka velký úspěch. Dokonce tak velký, že se s ním toužil seznámit i Adolf Hitler, který závod sledoval ze své lóže.
Při jejich setkání mu Hitler potřásl rukou a řekl: „Ach, ty jsi ten chlapec s rychlým finišem.“ To ještě Zamperini netušil, že zrovna stanul tváří v tvář svému úhlavnímu nepříteli.
Po návratu domů se okamžitě začal připravovat na další olympiádu, která se měla konat v roce 1940 v Tokiu. Válečné okolnosti ale rozhodly, že se olympijské hry přesunuly do neutrálních Helsinek. Když se ale Finsko zapojilo do války, olympiáda byla zrušena úplně.
Z běžce letcem
Louis Zamperini se rozhodl úplně změnit své pole působnosti a narukoval do armády, konkrétně k letectvu. Od roku 1943 se aktivně účastnil bojů v Japonsku.
Tam se mu také změnil život. Během jedné z jeho misí došlo k poruše a on s dalšími 11 vojáky spadl do moře. Přežil jen Zamperini a dva další muži.
Ačkoliv jeho rodině přišla zpráva o jeho úmrtí, on přežil a po 47 dnech se dostal na břeh. Tam ho ale ihned zajali Japonci a odvlekli jej do zajateckého tábora. Těch vystřídal hned několik. Nakonec skončil v Naoetsu v severním Japonsku, kde se setkal s nechvalně proslulým vězeňským strážcem Mutsuhirem Watanabem.
Přežil a všem odpustil
V roce 1945 byl tábor osvobozen a olympijský běžec s ním. Několikrát vzpomínal, jaké hrůzy se v táboře děly. Nedostatek jídla, fyzické i psychické mučení a tvrdá práce. „Mohl bych snést bití a fyzické tresty, ale to, že se pokusili zničit tvou důstojnost, udělat z tebe nelidu, to bylo to nejtěžší, “ vzpomínal.
Zdroj: Profimedia
Návrat domů pro něj bohužel nebyl vůbec snadný, trpěl posttraumatickým stresem, který zaháněl alkoholem. Nakonec se ale obrátil na křesťanskou víru, díky které dokázal odpustit svým věznitelům.
Na sklonku života pořádal besedy a snažil se inspirovat mladé lidi. V roce 1998 se dokonce podíval ještě na olympiádu, a to jako čestný host. Olympiáda se konala v Japonsku, kousek od jeho zajateckého tábora. Zamperini zemřel v roce 2014 ve věku 97 let.
Zdroj: Allthatsinteresting.com, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá
