Narodila se do velmi chudých poměrů jako nechtěné nemanželské dítě. Život zpočátku neměla vůbec jednoduchý. Rozhodně by ji nenapadlo, že jednou vkročí na Hrad jako manželka čtvrtého československého prezidenta. Marta Gottwaldová v sobě však nikdy nezapřela poměry, z nichž vzešla. Ač se snažila, jak mohla, národ si z ní utahoval.
Marta Gottwaldová se narodila v roce 1899 v Kopřivnici jako Marie Holubová. Jako nemanželské dítě chudé vdovy Rosalie Holubové neměla zrovna nejlepší start do života. Proč si později začala říkat Marta, nikdo neví.
Na učení neměla trpělivost
Již od útlého věku se snažila postavit na vlastní nohy a dostat se od matky. Chtěla se stát číšnicí, učení však brzy vzdala a začala se živit jako služka. Štěstí zkoušela nejprve v Ostravě, poté na Slovensku, a nakonec se vrátila zpět do rodného města.
S Gottwaldem ji spojovalo dětství v chudobě i nálepka nemanželského dítěte
Se svým budoucím mužem se seznámila v roce 1919 v nedalekém Příboru. Mladý Gottwald tam tehdy sloužil jako armádní poddůstojník. Podle jeho kolegů se více než o děvčata zajímal o knihy a studium.
Avšak při jedné z procházek či možná na taneční zábavě mu tehdy dvacetiletá Marta padla do oka. V té době prý byla velmi pohledná a přitažlivá. Podle historiků to však byl „politováníhodný omyl“.
Vztah, pokud to tedy vůbec vztah byl, však nezůstal bez následků. O necelý rok později se narodila dcera, kterou matka pojmenovala po sobě, Marta. Gottwald tehdy nemyslel ani na svatbu, ani na rodinný život. Měl co dělat sám se sebou.
Otcovství nezpochybňoval, do chomoutu se mu ale nechtělo
Otcovství však nikdy nepopíral. Odešel od armády a začal pracovat v továrně na nábytek v Rousínově. Martu ani svou dceru s sebou do nového života nevzal, a tak se rozešli.
Martu tak čekal nelehký úkol. Byla chudá a musela se o dcerku postarat sama. Dokonce se spekuluje, že si přivydělávala prostitucí, aby dceru uživila. S Klementem se znovu sešli až na počátku roku 1924. Tehdy již byl komunistickým funkcionářem a novinářem komunistického tisku.
Strana ho přinutila k manželství
Když se dali dohromady, společně se přestěhovali do hlavního města. V roce 1928 se Marta konečně stala paní Gottwaldovou. Jejich dceři bylo tehdy již osm let. Ke svatbě Gottwalda prý zřejmě postrčili právě straničtí kolegové, kterým vadil jeho neuspořádaný život.
Do politiky se nemíchala
Marta nikdy do komunistické strany nevstoupila. Neoplývala touhou se vzdělávat, nečetla, politice nerozuměla a ani jí rozumět nechtěla. Její rozhled byl omezen minimálním vzděláním.
Angažovala se málo, manželovi však vždy stála věrně po boku a byla dobrou manželkou i hospodyní. Když mu kolegové Martinu neúčast ve straně vyčítali, sám Gottwald říkal, že takhle je to lepší. A uznali to i soudruhové, když Martu lépe poznali.
Blahobyt v Sovětském svazu
V roce 1934, když byl na Gottwalda vydán zatykač, emigrovali do Sovětského svazu. V Moskvě Marta poprvé okusila, jak chutná moc. Užívala si prominentního postavení privilegované manželky stranického vůdce a těšila se z výsadního postavení, které manžel u Sovětů měl.
Rozdávala jídlo potřebným
Měli k dispozici sídlo v Kuncevu, kuchaře, možnost nakupování potravin a spotřebního zboží ve zvláštních obchodech. Svého postavení však nikdy nezneužívala.
Naopak, nikdy nezapomněla na nedostatek. I v těžkých časech chodila do speciálních obchodů, kde nebyly třeba potravinové lístky, a nosila odtud plné tašky potravin, které pak rozdávala potřebným.
Trochu směšná první dáma
Gottwaldovi se vrátili do Československa po válce a o tři roky později se Klement Gottwald stal prvním „dělnickým“ prezidentem.
Pro bývalou služku a ženu bez jakéhokoliv vzdělání to představovalo neuvěřitelný sociální vzestup. Marta, která se do politiky nikdy nezapojovala, si uvědomovala, že by jako první dáma měla svého muže reprezentovat.
Čekal ji však nelehký úkol. Její pozice po odcházející vzdělané, okouzlující a národem obdivované Haně Benešové a vlastně všech jejích předchůdkyních není zrovna jednoduchá.
Ač se snažila, jak mohla, vzhledem k její nevzdělanosti, odlišným poměrům, ze kterých vzešla, i obézní postavě se jí nepodařilo dosáhnout stejné popularity.
U lidí bohužel vždy zůstala jako ta hloupá, neomalená první dáma, které chybí vkus, elegance a noblesa. Národ si z ní doslova utahoval a těšil se z toho, že první dáma často způsobovala trapné situace.
Kožešinu i v létě
Hanu Benešovou se snažila napodobit alespoň, co se módy a elegance týče. Bohužel, co vypadá dobře na jedné dámě, nemusí vypadat stejně i na té druhé.
V módních kreacích, které k Martě a její postavě absolutně neseděly, na veřejnosti vypadala vyloženě směšně. Vše navíc doplňovala kožešinami kolem krku. Brala je jako symbol luxusu, a nesundala je proto ani v parném létě.
Milostivá paní Gottwaldová
Místo obvyklé „soudružky“, trvala na oslovování „milostivá paní“. Zvyklá žít v nedostatku prý zamykala spíž a nutila kuchařky zpracovávat jídla a zbytky z předchozího dne.
Když už neuměla být první dámou, co se reprezentace týče, měla na Hradě velmi důležitý úkol. Udržet prezidenta střízlivého. To se jí však brzy přestalo dařit, ačkoli mu pití alespoň ředila vodou. V alkoholu brzy začala hledat útěchu také.
Byla veselá, hlučná a milá společnice. Jen si namísto čtení raději zahrála svůj oblíbený mariáš. Měla ráda legraci, ale nesnesla, když se jí někdo posmíval, a uměla se krutě mstít. Svou rodinu však milovala nade vše a těšila se i ze svých třech vnoučat.
Počátkem 50. let, s politickými procesy, ovládl celou zemi strach a dostal se i na Hrad. Gottwald i přes své vážné zdravotní problémy a varování lékařů začal více pít. Marta už neměla sílu mu bránit, sama se ráda napila.
V roce 1953, pár dní po pohřbu Stalina, Gottwald umírá. Marta je šokovaná, avšak ví, že mnoho času už nezbývá ani jí. Umírá na rakovinu pár měsíců po svém muži, 28. října 1953. V jejím případě však národ příliš netruchlil.
Zdroj: wikipedia.org, reflex.cz, lifee.cz, novinky.cz, krajskelisty.cz, idnes.cz
Autor: Michaela Pauerová
