Michael Edwards, známý jako Orel Eddie byl prvním britským závodníkem od roku 1928, který reprezentoval svou zemi ve skocích na lyžích, a to na zimních olympijských hrách v Calgary. Skončil sice jako poslední, ale proslavil se zosobněním pravého „olympijského ducha“ a odhodláním reprezentovat svou zemi bez jakékoli formy financování.
Michael Eddie Edwards se narodil v roce 1963 v anglickém Cheltenhamu. Eddie je přezdívka, kterou mu dali přátelé, odvozená z jeho příjmení.
V mládí si Eddie vzal do hlavy, že bude startovat na olympiádě. Po neúspěšných pokusech prorazit v jiných sportech se rozhodl, i z hlediska snazší kvalifikace, přejít na skoky na lyžích. Nebyli totiž žádní další britští skokani, s nimiž by musel o toto místo soutěžit.
Přestěhoval se do Lake Placid v USA, kde trénoval a závodil, aby zlepšil své šance na kvalifikaci na olympiádu v Calgary v roce 1988.
Pro uskutečnění svého olympijského snu musel překonat spoustu překážek. Byl znevýhodněn svou hmotností, vážil asi osmdesát dva kilogramů, což bylo téměř o deset kilogramů více než jeho nejtěžší konkurent.
Dalším problémem byla jeho dalekozrakost – musel nosit velmi silné brýle, které se mu pod těmi lyžařskými zamlžovaly tak, že občas při skoku skoro neviděl!
Ponožky navíc a nocleh na psychiatrii
Velkou překážkou byl také nedostatek peněz pro výcvik, který si musel financovat z vlastních zdrojů. Vybavení si musel půjčit. Boty mu však byly tak veliké, že do nich musel nosit šest párů ponožek, aby mu sedly. Pracoval jako štukatér, a dokonce spal i v nepoužívané psychiatrické léčebně, aby ušetřil dostatek peněz a udržel své olympijské sny naživu.
Poslední na olympiádě
Eddie poprvé reprezentoval Velkou Británii na mistrovství světa v roce 1987. Skončil tehdy na pětapadesátém místě. Tento výkon ho kvalifikoval jako jediného britského uchazeče na zimní olympijské hry v Calgary v roce 1988. Zde však skončil jako poslední. I přes nedostatek úspěchů se stal miláčkem publika po celém světě.
Shodou okolností Eddie Edwards soutěžil během stejných olympijských her jako jamajští závodníci, o nichž byl natočen film Kokosy na sněhu (1993).
Pravidlo Orla Eddieho
Krátce po skončení olympiády byly vstupní požadavky pro kvalifikaci na olympiádu zpřísněny tak, aby nebylo možné následovat jeho příklad.
Pravidlo, které zavedl Mezinárodní olympijský výbor, je známé jako „pravidlo Orla Eddieho“. Eddie se nenechal odradit a pokračoval v tréninku. Navzdory pokroku ve výkonu se mu již nepodařilo kvalifikovat na žádné další olympijské hry.
Život po skocích na lyžích
Po konci olympijské kariéry se Eddie stal velmi žádaným. Přetahovali se o něj sponzoři, objížděl talkshow, vydal autobiografii. Oženil se a stal se otcem dvou dcer.
Mimochodem, charakteristické obří dioptrické brýle dnes nosí už jen na ukázku. Dioptrie mu laserem odstranil ruský lékař výměnou za reklamu.
O jeho životě byl natočen film Orel Eddie s Taronem Egertonem v hlavní roli a Hugh Jackmanem v roli trenéra.
Eddie je patronem charitativní organizace Ski 4 Cancer.
Autor: Michaela Pauerová
