Na špatnou zprávu reaguje každý jinak. Někdo se zhroutí a uzavře do sebe a jiný začne pomáhat ostatním. A přesně to byl případ osmnáctiletého Terryho Foxe. Po zjištění závažné diagnózy a amputaci nohy začal běhat, aby získal peníze na výzkum rakoviny. Svůj boj s touto nemocí nakonec prohrál, ale pro všechny ostatní byl vítězem.
Terry Fox se narodil v roce 1959 ve Winnipegu v Kanadě jako prostřední ze tří dětí. Již na střední škole se velmi zajímal o sport, hrál ragby, basketbal a také dálkově běhal. Nakonec se rozhodl jít na vysokou školu, kde studoval kineziologii, aby se jednou mohl stát učitelem tělesné výchovy.
Začalo to jako bolest kolena
Dál vedl život obyčejného dospívajícího, chodil do školy a udělal si řidičák. V roce 1976 měl však autonehodu. Jeho vůz se střetl s náklaďákem.
Ačkoliv bylo jeho auto úplně zničené, mladíkovi se nic nestalo. Jediné, na co si stěžoval, byla bolest kolena. Ale myslel si, že je to jen pohmoždění, ke kterému došlo při oné bouračce, a tak to více neřešil.
Ve škole dál pokračoval v hraní basketbalu, a když bolest nepolevovala, začal ji připisovat stresu a k lékaři stále nešel.
Odhodlal se nakonec, až když skončila basketbalová sezóna. Lékaři přišli s šokujícím závěrem: osteogenní sarkom. Jedná se o jeden z nejčastějších druhů rakoviny kostí, který se velmi často vyskytuje u malých dětí a mladých lidí.
U Terryho se rakovina velmi rychle šířila, jeho jedinou šancí tedy byla amputace. Přišel tak o pravou nohu 15 cm nad kolenem. Pak následovaly ještě chemoterapie.
Chtěl pomoct ostatním
Mladík byl odjakživa považován za člověka s extrémním odhodláním, což dokázal i v tomto případě. Po svých zkušenostech z dětského onkologického oddělení došel k jednoduchému závěru, na výzkum a léčbu rakoviny je potřeba více peněz.
A tak se zrodila myšlenka na takzvaný Maraton naděje. „Chci jít příkladem, na který se nezapomíná,“ řekl tehdy.
Maraton naděje
Terry se rozhodl, že poběží maraton přes celou Kanadu, aby tak zvýšil povědomí o rakovině a vybral nějaké peníze. Jeho primárním cílem byl jeden milion dolarů, poté to zvýšil na 10 milionů, a nakonec na 24 milionů dolarů.
Když začal trénovat, zjistil, že běh s umělou nohou je mnohem těžší a bolestivější. Ale rozhodl se, že se nevzdá. „Uspokojilo mě, že dělám věci, které jsou obtížné. Byl to neuvěřitelný pocit. Bolest tady sice byla, ale na tom nezáleželo,“ uvedl v jednom rozhovoru.
Po 14 měsících tréninku 12. dubna 1980 jeho maraton započal. Terry se snažil uběhnout kolem 40 kilometrů denně. Běžel přes Newfoundland a Labrador, ostrov prince Edvarda, Nové Skotsko, Nový Brunšvik, Québec a Ontario.
Nejprve byl zájem lidí a médií spíše vlažný. Ale s další a další zastávkou získával běžec více pozornosti. Lidé začali běhat s ním a především začali posílat peníze.
Konec cesty
Terry Fox ale svůj plánovaný závod nedokončil. Po 5 373 kilometrech ho zastavila bolest v hrudi. Jak se později ukázalo, jednalo se o rakovinu plic. Nakonec zvládl vybrat 1,7 milionu dolarů. 28. června 1981 ve věku 22 let zemřel.
Jeho odkaz však žije dál. Stále se pořádá Běh Terryho Foxe a jeho nadace pořád funguje. Do dnešního dne se podařilo získat celkově 850 milionů dolarů.
Zdroj: Terryfox.org, dariusforoux.com
Autor: Markéta Mladá