Zikmund Lucemburský se pyšnil mnoha tituly, než se ale stal českým králem, musel dlouhé roky čekat. Do té doby si musel vystačit s tituly, jako například braniborský markrabě, slezský vévoda nebo uherský a římský král.
Někdy se mu přezdívalo také Liška ryšavá. Někteří lidé si mylně myslí, že to bylo kvůli jeho prohnanosti, ve skutečnosti je ale opak pravdou. Zikmund totiž obvykle jednal narovinu. Liška ryšavá se mu říkalo pouze kvůli barvě vlasů a vousů.
Zasahoval do sporů v zahraničí
Zikmund je považován za posledního císaře středověku. Pyšnit se mohl jak právě titulem císař, tak zároveň i označením krále. Narodil se v roce 1368 jako syn Karla IV. a Alžběty Pomořanské.
Už odmalička byl známý tím, že miloval zásahy do politiky, a především do katolické církve. V Čechách byl nechvalně proslulý, protože se věřilo, že měl svůj podíl na smrti Jana Husa.
Ačkoli se zajímal především o reformy vlastní říše, zasahoval také do sporů mezi Anglií a Francií. Oficiálně se stal prvním císařem Svaté říše římské, který stanul na území Anglie.
Původně se měl stát hrabětem Polska, proto byl zasnouben s Marií, dcerou Ludvíka I. Jenomže ve svých deseti letech byl poslán k uherskému dvoru a se zdejšími pány velmi sympatizoval.
Později se stal uherským panovníkem, sňatek s Marií si vynutil a nějaký čas ji držel v zajetí společně s její matkou.
Když roku 1401 vypukla v Uhrách vzpoura a král byl sesazen, nabídl mu Václav IV. pozici panovníka v Čechách. On místo toho začal násilně zabírat hrady v Čechách a získával si odpor místního lidu.
Přijala ho Morava, Slezsko i Lužice, na Čechy si musel počkat
Po Václavově smrti se stal Zikmund Lucemburský dědicem českého království. Katolická šlechta ho velmi uvítala, ta husitská se ale jeho nástupu na trůn obávala. Jako panovník na našem území začal rychle pořádat výpravy proti kacířským obyvatelům.
Po několika bitvách, ve kterých nebyl příliš úspěšný, z Čech odtáhl. Zatímco na Moravě, ve Slezsku i v Lužici ho přijali, Čechy se snažil získat diplomatickým jednáním.
To mu ale nevyšlo právě kvůli tomu, že byl viněn ze smrti mnoha nevinných lidí, mimo jiné Jana Husa. Celých sedmnáct let po Václavově smrti tak musel panovník čekat, než se konečně dostal i na český trůn.
14. srpna 1436 byl Zikmund korunován na jihlavském sněmu za právoplatného českého krále. Zároveň se stal posledním legitimním Lucemburkem a jeho smrtí vymřeli Lucemburkové po meči.
Autor: Šárka Cvrkalová
