V roce 1964 byla v Queensu ubodána a znásilněna mladá žena. Ačkoliv k neštěstí došlo těsně před jejím bytem, nikdo ze sousedů jí nepřišel na pomoc. Tato událost…
Efekt přihlížejícího
Efekt přihlížejícího (též efekt nezúčastněného diváka; angl. bystander effect) patří bezi sociálně psychologické jevy. Mluvíme o něm, pokud lidé někomu jinému nepomůžou v naléhavé situaci, když jsou okolo další lidé.
Výzkumem tohoto jevu se věnovali psychologové z USA Bibb Latané a John Darley, to v 60. letech 20. století. Především po vraždě Kitty Genovese, která byla ubodána útočníkem před svým bytem. Žádný ze sousedů ji však nepomohl, ačkoliv slyšel její volání o pomoc.
Provedli několik experimentů a výsledky byly jasné. Čím více lidí je přítomno nějakému stavu nouze, tím méně jich zareaguje a nabídne pomoc. Například figurant předstíral epileptický záchvat. Pokud u toho byla dvojice lidí, minimálně jeden z dvojice šel dotyčnému pomoci v 85 % případů. Pokud u toho bylo šest lidí, alespoň jeden přispěchal na pomoc v pouhých 31 % případů.
Vědci přišli na to, že efekt přihlížejícího má obvykle dvě příčiny. První z nich je takzvaná pluralistická ignorace. Pokus se člověk dostane do krizové situace, která je pro něj nová, má tendence odpozorovávat chování od ostatních lidí. Pokud nemá dostatek zkušeností, nechce zasahovat, aby nevypadal neprofesionálně či nezkušeně.
Druhou příčinnou je rozptýlení zodpovědnosti, někdy se také označuje jako kolektivní vina. Takový člověk nezavolá pomoc, protože je dost jiných lidí, kteří to můžou udělat. Zatím co, když je v krizové situaci sám, leží celá odpovědnost na něm a on si toho je velmi dobře vědom.
