Elena Cornaro Piscopia žila v polovině 17. století v Itálii. Ačkoliv to nebyla doba vyloženě nakloněná vzdělávání něžného pohlaví, jí se podařilo něco jedinečného. Byla jednou z prvních…
Elena Cornaro Piscopia
Elena Cornaro Piscopia (5. 6. 1646 – 26. 7. 1684) byla úplně první žena na světe, která získala doktorát z filozofie.
Elena Cornaro Piscopia byla už od dětství neuvěřitelně inteligentní a nadaná. V 7 letech kromě italštiny také španělsky, francouzsky, latinsky a ovládala taky klasickou řečtinu.
Krom jazyků se věnovala studiu matematiky, přírodních věd, astronomie a filozofie. Byla také nadaná hudebnice, hrála na cembalo, housle a harfu, a sama dokonce komponovala.
Její obrovskou vášní ale byla teologie. Při studiu Starého zákona se naučila ještě hebrejsky a arabsky.
Na akademické půdě osmnáctiletá dívka za hvězdu. Její sláva už dávno překročila hranice Benátek. Byla čestným hostem několika akademických společností, a to v Benátkách, Římě, Sieně či Padově.
V roce 1672 se přihlásila na univerzitu v Padově, kde začala studovat filozofii a teologii. Pět let na to byla připravená k obhajobě své dizertační práce nutné k získání teologickému titulu.
Zasáhla ale církev. Kardinál přítomný na univerzitě se postavil proti tomu, aby tento titul mohla získat žena. Tento titul by totiž Eleně dával pravomoc kázat, což samozřejmě nebylo možné.
Nakonec se s univerzitou dohodla, že si může doktorát v oboru filozofie. Součástí tohoto procesu byla obhajoba na univerzitě. Na tu se dostavilo 30 000 lidí z celé Itálie.
Obhajoba probíhala celá v latině a žena při ní mluvila o těch nejsložitějších myšlenkách Aristotela.
Ještě toho dne se z ní stala učitelka a doktorka filozofie. I nadále pak zůstávala na své domovské univerzitě, kde vyučovala matematiku.
Během svého krátkého života se dále věnovala studiu a charitě. V roce 1684 zemřela na tuberkulózu. Bylo jí pouhých 38 let.