Ed Gein, známý také jako Řezník z Plainfieldu, je jedním z nejbrutálnějších vrahů historie. A to i přesto, že mu byly prokázány pouze dvě vraždy. Životní příběh tohoto vraha, vykradače hrobů a šílence se zálibou v lidské kůži byl inspirací mnoha děl spisovatelů i režisérů.
Horor Psycho režiséra Alfreda Hitchcocka, natočený podle stejnojmenné knihy, Texaský masakr motorovou pilou i divácký trhák Mlčení jehňátek, ve kterém vystupuje sériový vrah Buffalo Bill, který se převléká za svoji matku.
Ze všech těchto děl mrazí miliony čtenářů a diváků po celém světě. Většina z nich si však neuvědomuje, že inspirací byl skutečný člověk. Edward Theodore Gein – Řezník z Plainfieldu.
Ed Gein se narodil v roce 1906 v malém venkovském kraji ve státě Wisconsin v USA. Jeho matka Augusta byla silně nábožensky založená žena, která nesnášela svého manžela, alkoholika, který si jen těžko udržel práci. Ed měl ještě o pět let staršího bratra Henryho.
Když byl Ed malý, rodina se přestěhovala na izolovanou farmu ve městě Plainfield. Když vyrůstal, měl jen velmi málo přátel.
Kromě navštěvování školy směl on i jeho bratr opouštět farmu jen zřídkakdy. Byli tak vydáni na milost a nemilost panovačné a přísné matce. Ta bratrům přednášela o hříšném světě, ženách jako promiskuitních bytostech a z Bible předčítala pasáže o Boží odplatě.
Oidipovský komplex – matka má vždycky pravdu
V roce 1940 otec na následky alkoholismu zemřel a matka zůstala se syny sama. Henry se chtěl odstěhovat, ale měl obavy z nezdravého vztahu svého bratra s matkou.
Henry matku často kritizoval, což Ed, který ji bezmezně zbožňoval, špatně snášel. Možná i to vedlo k Henryho předčasné smrti v roce 1944.
Bratrovražda, nebo nešťastná náhoda?
Henry zemřel při hašení požáru. Po uhašení byl nalezen s modřinami a oděrkami po celém těle. Případ byl uzavřen jako nešťastná náhoda, nikdo tehdy nevěřil, že by byl plachý Ed schopný bratra zabít.
Po bratrově smrti měl Ed matku jen pro sebe. Bohužel ne na dlouho, zemřela v roce 1945 po mrtvici. Zdrcený Ed se stáhl do sebe a žil v osamění. Volný čas trávil s knihami, zajímal se o anatomii, četl časopisy s nacistickou, kanibalistickou a náboženskou tématikou.
Vykradač hrobů
Od roku 1947 po nocích navštěvoval místní hřbitovy a vykrádal hroby. Hledal v nich nedávno pochované ženy středního věku, které se podobaly jeho matce.
Každou mrtvolu stáhl z kůže a kochal se svými trofejemi. Kůže si oblékal, nosil je celé hodiny a plnil si tak fantazie, že se stane svou matkou.
Zdroj: Profimedia
Z kůží také vyráběl různé masky, oblečení, dokonce i stínítka na lampy či potahy na sedačky. Využíval i orgány a kosti, ze kterých tvořil ozdoby, nádobí a další věci. Při vyšetřování se přiznal, že za pět let vykonal přes čtyřicet nočních návštěv hřbitovů.
Odhalení monstra
V roce 1958 byla nahlášena majitelka místního železářství Bernice Worden jako nezvěstná. Policie, která našla na podlaze obchodu skvrny od krve, brzy zjistila, kdo byl jejím posledním zákazníkem.
Stopy vedly přímo ke Geinovi. Ten byl zatčen a vyslýchán, zatímco místní šerif se se svým týmem vydal na jeho farmu hledat důkazy. To, co zde našli, předčilo ta nejhorší očekávání.
Tělo pohřešované viselo bez hlavy nahé nohama ze stropu. Bylo rozřezané a zbavené vnitřních orgánů. Hlavní budova byla celá ozdobená lidskými ostatky v již zmíněných formách. Lednice byla naplněna lidskými orgány a srdce pohřešované stálo na pánvi na sporáku.
Po těchto hrůzných nálezech mu vyšetřovatelé začali připisovat i vraždy dalších pohřešovaných z přechozích let. Gein se však přiznal pouze k vraždě jedné ze zmizelých, Mary Hogan.
O ostatních tělech, která byla nalezena v jeho domě, tvrdil, že jsou všechna z vykradených hrobů. Spojení Geina s dalšími zmizelými z okolí se nikdy nepodařilo prokázat, přestože v jeho domě byly nalezeny části těl, které nepatřily ani zavražděným ženám, ani mrtvolám z hrobů.
Gein byl u soudu označen za nepříčetného a svůj život dožil v ústavu pro duševně choré, aniž by byl za vraždy potrestán. Zde zemřel v roce 1984 ve věku sedmdesáti sedmi let. Je pohřben v neoznačeném hrobě na hřbitově v Plainfieldu.
Opuštěná farma, která se stala morbidním domem hrůzy pro davy turistů i novinářů, byla v roce 1958 zničena při požáru.
Jeho strašlivé zločiny jsou noční můrou, ale strach a odpor, které vyvolávají, se ukázaly jako živná půda pro spisovatele i filmaře.
Autor: Michaela Pauerová
