Taťána Nikolajevna patřila k poslední generaci carského rodu Mikuláše II. Už odmalička se velmi zajímala o politiku. Během první světové války vypracovala systematický plán, jak pomoci uprchlíkům. Společně se svou rodinou byla ale i ona nakonec zavražděna komunistickými revolucionáři.
Velkokněžna Taťána Nikolajevna se narodila v Rusku roku 1897. Byla druhá nejstarší dcera tehdejšího panovníka Mikuláše II. a jeho manželky Alexandry Fjodorovny.
Působila jako opravdová panovnice
Každý, kdo dívku znal, ji popsal jako velmi krásnou, laskavou a elegantní. Podle mnohých měla jakési zvláštní státnické vzezření, zkrátka automaticky působila na lidi jako panovnice.
Zřejmě to souviselo s tím, že už odmalička byla velmi organizovaná, pečlivá a také velmi sebevědomá. Nesčetněkrát se tak stalo, že byla zaměněna za nejstarší dceru Olgu, u níž se toto chování a vystupování více čekalo. Olga ale byla spíše tichá a stydlivá.
Taťána mezitím pomáhala doma, a to i s péčí o sourozence. Zároveň se zajímala o politickou situaci země i o její obyvatele a car neměl žádný problém na její zvídavé otázky odpovídat.
Rasputin a první světová válka
Jak se postupem času ukázalo, její jediný bratr a nejmladší sourozenec zdědil po své babičce hemofilii, což znamenalo, že při každém sebemenším zranění mohl vykrvácet. Tento fakt se velmi podepsal na psychickém zdraví panovnice Alexandry Fjodorovny.
Její nevyzpytatelné chování, záchvaty paniky i paranoii vrhaly na královskou rodinu špatné světlo. Stejně jako nově navázané přátelství s podivným mnichem Grigorijem Rasputinem. Taťána byla ta, která matku dokázala aspoň trochu uklidnit a usměrnit.
Schopné ošetřovatelky
Tato její schopnost se jí hodila o pár let později, a to když vypukla první světová válka. Společně se svou matkou a starší sestrou Olgou začaly okamžitě pomáhat armádě.
V jejich případě to znamenalo především ošetřovat raněné. Všechny tři složily ošetřovatelské zkoušky a fungovaly jako běžný personál. V nemocnici strávily celý den, a když bylo potřeba, tak zůstaly i přes noc.
Cílená pomoc uprchlíkům
Vzhledem k tomu, že se během války začalo objevovat značné množství uprchlíků, založila aktivní dívka takzvaný Taťánin výbor. Jednalo se o organizaci, která neměla v Rusku obdoby. Pomocí sčítání uprchlíků v jednotlivých regionech byla pomoc velmi dobře cílená.
Výbor pomáhal uprchlíkům zpět do rodné země, pomáhal jim finančně i materiálně. Také se snažil uprchlíkům pomoci zpět do života tím, že jim například hledal práci.
Zemřela společně s celou rodinou
Ani tato záslužná práce však rodinu nezachránila. V březnu roku 1917 byl její otec nucen abdikovat. Posléze byla celá rodina poslána na Sibiř a rok poté do Jekatěrinburgu.
Bolševici se obávali, že by se mohl někdo pokusit převzít moc ve státě skrze bývalého cara. 17. července 1918 tak poslali do jejich příbytku popravčí komando, které celou rodinu včetně dětí pozabíjelo.
Zdroj: Allthatsinteresting.com, Auroraprize.com
Autor: Markéta Mladá