Poblíž srbského městečka Niš stojí zvláštní stavba. 4,5 vysoká věž má ve svých zdech umístěny lidské lebky. Ty jsou srbských rebelů, kteří se na počátku 19. století vzepřeli nadvládě osmanských Turků. Jejich sebevražedná mise nakonec dovedla srbské obyvatele až k vytoužené nezávislosti.
Od 16. století žili Srbové v područí Osmanské říše. Na začátku 19. století začala mít ale tato říše potíže a její moc začala pomalu slábnout. Mohla za to i rakousko-turecká válka, do které se zapojili právě i Srbové, kteří se snažili porazit Turky, pod jejichž nadvládou byli nuceni žít.
Popravy jako bod zlomu
Srbové v oslabení říše viděli příležitost a roku 1804 se vzbouřili proti takzvaným dahijům. Což byli osmanští vojenští velitelé, kteří vládli Bělehradu bez jakékoli kontroly z Istanbulu.
Prakticky si v oblasti dělali, co se jim zlíbilo. Zrušili i výsady, které Srbové obdrželi od osmanského sultána. Někteří tamní obyvatelé tak začali připravovat vzpouru. Dahijové to však zjistili. Jako trest nechali shromáždit 150 předáků srbského obyvatelstva a všechny popravili.
Místo aby to tamní situaci uklidnilo, mělo to přesně opačný efekt a tato událost se považuje za začátek prvního srbského povstání, které se stalo součástí srbské revoluce.
Raději zvolili sebevraždu
Právě během prvního srbského povstání bojovala část místních rebelů pod vedením Stevana Sinđeliće. Během bojů došlo k tomu, že tato skupina bojovníků byla Osmany obklíčena na kopci zvaném Čegar, nedaleko města Niš.
Turečtí bojovníci měli strašlivou pověst. Sinđelićovi bylo jasné, že pokud je nepřátelé zatknou, budou je mučit a pravděpodobně všichni zemřou strašlivou smrtí.
Rozhodl se tedy k neuvěřitelnému činu. Když do jejich opevnění začali pronikat osmanští vojáci, srbský velitel začal úmyslně střílet do místnosti, kde byl uskladněn střelný prach. Následná exploze byla obrovská a zabila kolem tisíce lidí.
Věž jako varování
Osmany to dokonale šokovalo a rozhodli se pomstít srbským bojovníkům alespoň po smrti, zároveň chtěli vybudovat něco, co by tamní obyvatele odradilo od dalších povstaleckých aktivit. A tak vznikla Ćele kula neboli Věž lebek.
Věž měřící 4,5 metru byla postavena z písku a vápence. Její nedílnou součástí byly lebky zemřelých povstaleckých Srbů. Všech 952 ostatků bylo vyskládáno ve 14 řadách, přičemž lebka jejich velitele byla úplně nahoře.
Dnes je to kulturní památka
Většina lebek byla později z konstrukce odstraněna. Některé si odvezli příbuzní obětí, jiné skončili v rukou vykradačů hrobů. Osmani si nakonec uvědomili, že věž spíše než jako odstrašující prostředek působila jako motivátor Srbů v jejich osvobozeneckém snažení, a tak se ji pokusili rozebrat.
V roce 1878, kdy skončila turecká nadvláda, se vedení města rozhodlo postavit nad věží kapli s křížem. Lebky nalezené v okolí věže byly vráceny zpátky na jejich místo. Dnes jich je ve stěnách věže zapuštěno 58.
Věž je prohlášena za kulturní památku mimořádného významu. Každoročně navštíví tuto stavbu kolem 40 000 návštěvníků a jedná se o jednu z nejnavštěvovanějších kulturních památek v celém Srbsku.
Zdroj: Allthatsinteresting.com, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá
