Netradiční a v očích některých lidí kontroverzní zábava – Dwarf Tossing neboli hod trpaslíkem – je v dnešní době trnem v patě mnoha aktivistů. Naopak někteří trpaslíci jsou pro zachování.
Lidé s růstovou poruchou dwarfismus na sobě mají speciální vycpané oblečení nebo kostýmy na suchý zip a jsou házeni na matrace nebo na stěny potažené suchým zipem. Účastníci, osoby s normálním vzrůstem, soutěží, kdo hodí trpaslíka nejdál.
Počátky zábavy
Dwarf Tossing vznikl v Austrálii jako forma hospodské zábavy na počátku 80. let. Dříve praktikovanou příbuznou činností byl trpasličí bowling, při kterém byl trpaslík umístěn na skateboard a používán jako bowlingová koule. Dnes je v Austrálii zakázán.
Jared Hess ale v rozhovoru pro server Vica tvrdí, že na počátku stál G. Michael Harris, který byl částečným vlastníkem klubu na jihu Floridy.
Do klubu chodil i Midge, člověk s dwarfismem. Společně vymysleli plán, jak přivést do podniku více lidí: hod trpaslíkem. Midge se při jednom z trpasličích hodů udeřil do hlavy a zemřel. A aktivisté měli důvod zábavu zakázat.
Spojené státy
Robert a Angela Van Ettenovi, floridští členové Little People of America (neziskové organizace podporující lidi s dwarfismem), přesvědčili v roce 1989 zákonodárce státu, aby házení trpaslíků zakázali. Opatření zakazující házení trpaslíky bylo schváleno. Později se přidal i New York.
V roce 2001 Dave Flood, trpící poruchou růstu, podal žalobu ve snaze zvrátit zákon z roku 1989, který státu umožňoval pokutovat nebo zrušit licenci na lihoviny baru, který dovolí házení trpaslíků.
V říjnu 2011 Ritch Workman, republikánský člen floridské Sněmovny reprezentantů, představil legislativu, která by zrušila zákaz házení trpaslíky, a prohlásil, že takový zákaz je zbytečnou zátěží pro svobodu lidí.
Přestože Workman není osobním zastáncem této aktivity, uvedl: „Pokud ze sebe chce malý člověk udělat hlupáka kvůli penězům, měl by na to mít stejné právo jako každý průměrně velký člověk.“
Účastník vs. zákonodárci
Dave Flood ale postup Little People of America nechápe. „Jsem dospělý muž. Je mi 37 let, dokázal bych se chránit,“ řekl. „Nepotřebuji, aby mi říkali, co bych měl a neměl dělat.“
Nerozumí tomu, proč sportovci či modelky se svým tělem živit mohou a on ne. Kdyby byl větší, mohl by si vydělávat basketbalem. Takhle se živí házením.
Aktivisté považují zábavu za diskriminační a domnívají se, že se jich lidé s dwarfismem účastní ze strachu z vyhrožování. Jak ale podotýká sám Flood, pokud aktivisté rozhodují za ostatní, pak nám ve jménu dokonalé bezpečnosti vezmou veškerou naši svobodu.
Zdroj: palmbeachpost.com, abcnews.go.com, vica.com
Autor: Dominika Jandorová
