Jak si myslíte, že si stojí Češi v rámci společenské etikety? Tedy spíš v uvedení její teorie do praxe? Podívejte se s námi na naše nejčastější prohřešky i na to, kam jsme se posunuli. Byly to mílové kroky, nebo jen nevýznamná poskočení?
Ponožky už nejsou úplné tabu
Ač to tak v našich krajích občas nevypadá, nenechte se mýlit, ponožky člověka nedělají! Až se budete chystat na výlet či korzo po nějakém letním dovolenkovém letovisku, určitě zapomeňte na ponožky do sandálů. Ačkoliv etiketa dovoluje stále větší ležérnost a důraz na pohodlí, v tomto případě prostě a striktně ne. Nicméně právě v otázce ponožek se etiketa posunula dál. Kam? K barvám.
Dnes je dovolené, ba dokonce i vítané, když pánové volí k obleku barevné ponožky sladěné s dalšími doplňky. Barev ani vzorů se nebojte, jen dbejte na detaily. A dámy? Dnes už není třeba chodit na každou příležitost v punčochách a v rámci ponožek je možné řídit se aktuálními módními trendy. Nedivte se proto, až uvidíte mladou ženu v lodičkách a šik ponožkách.
Cigáro do koutku
Ať se vám to líbí, nebo ne, cigaretám ve společnosti odzvonilo. Díky zákonu si nezapálíte ve většině restaurací, v barech a na společenských akcích. Pamatujete na zakouřenou pražskou Lucernu? Tak to vám za chvíli mladá generace ani neuvěří! Ale i v otázce kouření ve společnosti existují lepší alternativy, které tolik „neobtěžují“ okolí. „Na společenských akcích je největší problém zápach, který cigarety produkují, a který pak ulpí na kůži i v dechu kuřáka. To může být pro okolí nepříjemné třeba v divadle, nebo na koncertě,“ říká odborník na etiketu Ladislav Špaček.
„Naštěstí alternativy klasických cigaret tyto problémy eliminují a jsou kultivovanější a šetrnější formou i pro zdraví. Mezi nejznámější alternativy patří především elektronické cigarety a zařízení na zahřívání tabáku. Ten neprodukuje kouř, takže není z oblečení nic cítit, a také nemá vliv na kvalitu vzduchu v místnosti, což jistě ocení vaše okolí,“ dodává Špaček. Drsňákům s cigaretou v koutku úst už prostě odzvonilo, moderní je myslet na sebe a své okolí.
Český vynález postrachem etikety
A nyní trošku odlehčeně, ačkoliv neméně vážně! Co by to bylo za večírek bez chlebíčků? Od jejich vynálezu panem Janem Paukertem se odborníkům na etiketu (nadneseně) rosí čelo. Češi chlebíčky milují a ve vidině tohoto lahodného občerstvení zapomínají na slušné mravy. Vždyť perfektně naaranžovaný chlebíček s bramborovým salátem, šunkou a vajíčkem je časovanou bombou společenského znemožnění se. „U chlebíčků platí jedno jediné pravidlo – nikdy je na veřejnosti nejezte. Tečka“, usmívá se Ladislav Špaček a dodává, „Pokud máte opravdu neodolatelnou chuť, chlebíček si kupte, dobře zabalený doneste domů, svlékněte se, zhasněte, vlezte si do vany a tady jej snězte“.
Pokud však nevydržíte a na společenské akci po něm stejně sáhnete, pamatujte, že je dobré při výběru hledět na to, abyste si vybrali co nejčerstvější kousek. V druhé ruce mějte vždy připravený ubrousek a po každém soustu si otřete ústa, při každém kousnutí se odvraťte od společníků a dodržujte osobní zónu alespoň 75 centimetrů, abyste maximálně zamezili bližší kontakt. „Dobrá pověst je důležitější, než dobrá zábava a chlebíček“, připomíná Ladislav Špaček.
Autor: Sára Vojtěchovská