V roce 1985 došlo k masivnímu sesuvu bahna v Kolumbii. V nejvíce postiženém městečku zemřely asi dvě třetiny obyvatel. Strašlivé neštěstí dostalo nový ještě tragičtější rozměr díky Omayře Sánchez. Fotky zaklíněné dívky, která čeká na smrt, oblétly celý svět a staly se obžalobou vlády, která záchranářské práce vůbec nezvládla.
Armero je malé město ve středozápadní části Kolumbie. Asi 48 kilometrů od města leží sopka Nevado del Ruiz. Sopka byla 69 let nečinná.
Výbuch sopky a obrovský proud bahnité řeky
Vše se změnilo na podzim roku 1985, kdy se Nevado del Ruiz začala probouzet k životu. V září o tom města v okolí sopky ještě neměla ani tušení. Vulkanická organizace ale už v té době vládu varovala, a dokonce doporučovala okamžitou evakuaci nejbližšího okolí.
Vláda však nereagovala. 13. listopadu došlo k výbuchu. Ten nebyl příliš silný, ale roztátí okolní ledové pokrývky vedlo ke spuštění děsivého laharu, což je rychle tekoucí směs bahna, ztuhlé lávy a vody. Armero bylo zasaženo z neuvěřitelných 85 procent, tedy většina domů, silnic a mostů skončila pod nánosy bahna.
Bahno pohřbilo téměř celé město
Obyvatelé města byli strženi tekoucí masou nebo byli uvězněni v sutinách staveb, které nápor nevydržely. Z třicetitisícové populace města zemřelo kolem dvaceti tisíc lidí.
Nikdo si nedokázal vůbec představit, jakého rozsahu tragédie je. Mnozí novináři z celého světa se tak rozhodli, že se do oblasti vypraví a pokusí se situaci zdokumentovat.
Do města dorazila média
Jedním z nich byl i francouzský fotograf Frank Fournier. Do města dorazil tři dny po neštěstí. Situace, kterou viděl ve městě, byla neuvěřitelně tragická. Jen lidé bojující o život a téměř žádní záchranáři.
Na situaci vzpomíná muž po celý život. V jednom z rozhovorů pro BBC uvedl, že horší než poslouchat křik raněných, bylo poslouchat ticho.
„Všude kolem byly uvězněny stovky lidí. Záchranáři měli problém se k nim dostat. Slyšel jsem lidi křičet o pomoc a pak ticho — děsivé ticho. Bylo to velmi strašidelné,“ popsal Fournier.
Školačka uvízla v sutinách
Jeden z farmářů ho poprosil o pomoc a zavedl ho k dívce. Tou byla třináctiletá Omayra Sánchez, která byla zaklíněná pod troskami svého vlastního domu, navíc po krk v sopečném bahně.
Jak se fotograf posléze dozvěděl, dívka byla ve stejné pozici uvězněna už tři dny. Dobrovolníci z Červeného kříže se ji snažili vyprostit. Podařilo se jim uvolnit její ruce a pas.
Pokoušeli se ji pak vytáhnout, ale zjistili, že je tam zaklíněna a že ji nelze vytáhnout, aniž by jí amputovaly nohy. To však bylo v bahně neproveditelné, navíc hladina stále více a více stoupala. Záchranáři proto požádali vládu o čerpadlo, to však nedostali.
Místo záchrany čekání na smrt
Záchranáři nedokázali přijít na způsob, jak dívku zachránit. Nakonec rezignovali. Dívce podávali jídlo a pití, modlili se s ní a snažili se ji utěšit. Dívčin zdravotní stav se postupně zhoršoval.
Tlak na její tělo způsobil, že se jí krev nahrnula do očí, které pak vypadaly celé černé. Po 60 hodinách od sesuvu dívka zemřela, zřejmě na gangrénu či podchlazení.
„Když jsem fotil, cítil jsem se před touto malou dívkou, která čelila smrti s odvahou a důstojností, naprosto bezmocný. Cítila, že její život jde dál,“ uvedl fotograf pro BBC.
Snímek vzbudil kontroverze
Pro celý svět byly fotky Omayry těsně před smrtí něčím neuvěřitelným. Nikdo nedokázal pochopit, jak je možné mít techniku na zachycení posledních okamžiků dívky, ale ne na její záchranu.
Fourniera také zasáhla velká vlna kritiky. Mnozí považovaly fotografie za neetické. On si ale stál za svým. Fotografie podle něj měly jen dotvořit obraz neuvěřitelné tragédie a také ukázat neschopnost tehdejší vlády, jejíž záchranné akce byly jen jeden velký chaos.
Zdroj: bbc.co.uk, allthatsinteresting.com, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá
