Mladá dívka se jednoho dne rozhodla, že zachrání patnáct set let starou sekvoj, a to tak, že na ní bude několik týdnů žít, a tím zabrání dřevorubcům, aby ji pokáceli. To, co vzniklo jako krátkodobý aktivismus, trvalo nakonec více jak dva roky. Julia Butterfly Hill tak prokázala neuvěřitelné přesvědčení a odhodlání.
Julia se narodila 18. února roku 1974. Její otec byl evangelický kazatel a celá rodina hodně cestovala, nejčastěji v jejich malém karavanu. Dívka tak neměla žádné stálé přátele, ale o to více měla ráda přírodu, v níž trávila většinu svého volného času.
Osudná autonehoda
Rodina se nakonec usadila v Arkansasu, kde Julia vystudovala střední školu a také začala pracovat jako servírka. Když jí bylo 22 let, převrátil se její dosavadní život vzhůru nohama.
Jednoho večera se byla bavit s kamarádkami. Slíbila, že bude řídit, a tak nepila. Když ale jely dívky domů, zezadu do jejich auta vrazil opilý řidič.
Julia byla velmi těžce zraněná. Při nárazu se uhodila o volant takovým způsobem, že došlo k poranění lebky. Celý rok trvala rekonvalescence, při které se učila opět chodit a mluvit.
Ona to ale brala jako znamení. Znamení, že má změnit svůj život, který byl do té doby závislý především na kariéře a materiálních hodnotách. Začala tedy pátrat po jiném smyslu života.
Své místo našla v ekologii
Její hledání ji přivedlo až do Kalifornie, kde se spojila tamními „hlídači stromů“. Ti se snažili zabránit společnosti Pacific Lumber Company v těžbě mnohasetletých sekvojí. Když Julia navštívila les, který měl být pokácen, okamžitě se rozhodla, že chce s jeho záchranou pomoci.
10. prosince se vyšplhala do koruny jednoho ze stromů, který nazvala Luna, a to do výšky 55 m. Měla tam zůstat jen několik týdnů. Nakonec se jí ale pobyt značně protáhl.
Dva roky na stromě
Na stromě byly jen dvě plošiny, po kterých se pohybovala. Měla tam spacák, malý plynový vařič a telefon na solární pohon. Zásoby jídla jí přiváželi další dobrovolníci. Dívka na stromě dokonce přečkala i bouři El Nino. Později vyprávěla, že jí často byla zima, byla mokrá a měla strach.
Přesto se ale nikdy nevzdala. Strom opustila až po dvou letech a osmi dnech, když jí firma přislíbila, že Luna a další stromy nebudou nikdy pokáceny.
Pokračuje v ochraně planety
Po této životní zkušenosti pokračovala ve svém poslání enviromentální aktivistky. Napsala knihu a spoluzaložila několik ekologických organizací.
V roce 2002 byla dokonce zatčena v Ekvádoru, kde protestovala proti stavbě ropovodu, který měl vést až do andského oblačného lesa. Nakonec byla z Ekvádoru deportována. Později se přestěhovala na farmu, kde se snaží opět žít v souladu s přírodou.
Zdroj: Treesisters.org, Washingtonpost.com, Wikipedia
Autor: Markéta Krejčí
