Soused, manžel, nejlepší kamarád, často neuvěřitelně sympatičtí, charismatičtí a okouzlující lidé, kteří ve skutečnosti skrývají něco hodně zlého pod povrchem. Jsou chladnokrevní manipulátoři, bezcitní psychopati, brutální sadisti a několikanásobní vrazi, tak bychom mohli popsat většinu sériových vrahů. Dnes si představíme několik žen, které ukázaly, že sériovým vrahem může být i to „něžné“ pohlaví.
Leonarda Cianciulli
Italská sériová vražedkyně se narodila roku 1984 a ještě jako mladistvá se pokusila dvakrát o sebevraždu. Když se rozhodla vdát, rodiče se sňatkem nesouhlasili a Leonarda si vsugerovala, že ji prokleli.
Manželství nebylo jednoduché, často se stěhovali a Leonarda porodila 14 dětí. Prodělala tři potraty, a vypořádat se musela i s úmrtím deseti potomků. Proto možná až neuvěřitelně úzkostlivě opatrovávala ty zbylé. Když se její nejoblíbenější syn rozhodl narukovat do armády, rozhodla se, že ho ochrání pomocí lidských obětí. A tak zabila tři ženy ve středním věku a z jejich těl následně dělala mýdla a sušenky. Odsouzena byla na 30 let vězení.
Tamara Samsonova
Ruská sériová vražedkyně se narodila v roce 1947 a vraždit začala v 90. letech 20. století. Způsob byl poměrně jednoduchý, po smrti svého manžela začala pronajímat volný pokoj v domě. Když pak měla s nájemníkem nějaký problém, vyřešila ho tak, že jej zabila. Za dvacet let usmrtila 11 lidí. Naneštěstí o tom existují přesné záznamy, jelikož si vedla svůj deníček, kam si zapisovala, jak těla čtvrtila, a kde všude po městě, je pochovala. Mluví se i tom, že zabila právě svého manžela. Za vraždy dostala doživotí.
Amelia Dyer
Amelia se narodila roku 1873 ve Velké Británii. Bohužel již v deseti letech přišla o svoji matku i dva sourozence. Proto ji začala vychovávat její teta. Jakmile to však bylo možné, provdala se Amelia za muže, který byl o 35 let starší než ona. Když zvažovala, čemu se bude v životě věnovat, rozhodla se pečovat o nechtěné děti. Peníze, které ji byly zasílány, však rozhodně nepoužívala, na jejich zajištění. Velmi rychle zjistila, že za ně nechce utrácet ani cent, ze svých nově získaných peněz.
Přestala se tak o děti jakkoliv starat a nechala je umírat. Policisté ji dlouho sledovali, a i když při razii žádná mrtvá těla v domě nenašli, nakonec stačily důkazy k usvědčení alespoň z dvanácti vražd.
Jelikož však děti mizely dlouhá léta, je odhadováno, že takto zlikvidovala přinejmenším 400 dětských obětí, což by ji řadilo k jedněm z nejproduktivnějších sériových vrahů. Trest zněl jasně – oběšení.
Autor: Lucie Konečná