Joshua Milton Blahyi, lépe známý pod svou válečnou přezdívkou General Butt Naked, tedy doslova generál Holý zadek, byl jedním z nejobávanějších vojevůdců Libérie během občanské války. Poté se stal pastorem. Dnes navštěvuje rodiny svých obětí a hledá u nich odpuštění za své hříchy.
Příběhy o napravení hříšníků má každý rád. A příběh notoricky známého liberijského válečného zločince, který litoval svých zvěrstev a stal se kazatelem, je jedním z těch fascinujících. Je skutečně možné, že se válečný zločinec proměnil ve zbožného muže? Nebo je vše pouze cynická hra a je to podvodník? Posouzení necháme na vás.
Kanibalismus zdrogovaných dětských vojáků
Občanská válka v Libérii trvala od roku 1989 do roku 2003, respektive v letech 1989 až 1996 a 1999 až 2003, a vyžádala si přes čtvrt milionu obětí. Milion lidí opustil zemi a až dvacet tisíc dětí bylo naverbováno jako vojáci. Navedení a zdrogovaní dětští vojáci neváhali páchat stejná zvěrstva a brutality jako dospělí.
Svět tehdy obletěly fotografie dětí v maskách či parukách, jak jedí lidská srdce a zdobí křižovatky ulic kostmi svých obětí. Liberijské rodiny platily penězi či obětováním členů rodiny za magická kouzla, která jim měla poskytnout ochranu.
Vůdci přijímali válečná jména, která převzali z filmů a světových zpráv. Často to byli generál Rambo, generál Satan či generál bin Ládin.
Obětoval novorozence
Blahyi měl během občanské války pověst nejbrutálnějšího ze všech vojenských vůdců. Byl to kanibal, který rád obětoval nemluvňata, protože věřil, že jejich smrt mu přinese největší ochranu.
Generál Butt Naked
Do bitvy šel vždy nahý, pouze v teniskách a vybavený mačetou. Věřil totiž, že jedině tak bude neviditelný a nezranitelný. A měl štěstí, opravdu ho nikdy žádná kulka nezasáhla.
Když jeho vojáci narazili na těhotnou ženu, rádi se vsázeli o to, zda nosí chlapce, či dívku. Aby zjistili pravdu, neváhali jí rozříznout břicho. Armáda, kterou Blahyi vedl, se skládala převážně z dětských vojáků.
„Kdykoli jsme dobyli město, musel jsem přinést lidskou oběť. Přinesli mi živé dítě, které jsem zabil a vyříznul mu srdce, které jsem snědl,“ přiznal Blahyi ve své výpovědi ohromené poválečné komisi.
Generál Holý zadek bojoval v první občanské válce v čele hnutí, které podporovalo tehdejšího prezidenta Samuela Doea. Když na něj byl v roce 1990 spáchán úspěšný atentát, zemi zachvátily hotové orgie násilí a Blahyi se svojí armádou se stal jejich významnou součástí.
Jeho běsnění ustalo až v roce 1996, kdy se první občanská válka v Libérii chýlila ke svému konci. Nad zemí převzal kontrolu Charles Taylor, který byl o rok později zvolen do prezidentského úřadu.
Odčiň své hříchy, jinak špatně dopadneš
Podle Blahyie u něj zlom nastal poté, co na svých rukou viděl krev dítěte. Tehdy se mu zjevil Ježíš a požádal ho, aby přestal být otrokem a odčinil své hříchy. Odcestoval do uprchlického tábora v Ghaně. Poté, co byl v roce 2003 svržen jeho nepřítel, exprezident Taylor, a do Libérie se vrátil mír, generál Blahyi se vrátil zpět do své země a začal prosit o odpuštění.
Z válečného zločince kazatelem
Rychle zjistil, že jeho charismatická osobnost, která z něj udělala velitele rebelů, se dobře hodí i ke kázání. Nyní pravidelně káže ve svém sboru, kde mu říkají Blahyi Evangelista. Také jezdí do chudinských čtvrtí Monrovie a snaží se pomoct bývalým dětským vojákům zapojit se do normálního života. Jeho manželka je pastorka, adoptoval tři děti.
Dětští vojáci jsou obětmi, ne pachateli
Založil charitativní organizaci, která bývalé dětské vojáky a často také drogově závislé pomáhá učit činnostem, jako je zemědělství či stavebnictví. Jeho „výcvikovým táborem“ jich úspěšně prošlo již přes tisíc. „Obvykle jim vysvětluji svůj vlastní příběh a pak je požádám, aby ho následovali tím, že odevzdají své životy Kristu a drogy opustí. Donutili jsme je, aby vzali zbraně a konzumovali drogy, teď chci tu chybu napravit,“ vysvětloval Blahyi v rozhovoru pro Agence France-Presse.
Obětem svých zvěrstev se prý snaží pomoct
Bývalý válečný zločinec také objíždí příbuzné svých obětí a prosí o odpuštění. Ne všude se však setkává s pochopením jeho nápravy. O jeho pomoc rodiny pozůstalých často nestojí.
Blahyi nikdy nebyl za své zločiny potrestán
Mezinárodní trestní soud v Haagu má jurisdikci pouze pro zločiny spáchané od svého založení v roce 2002. Zvláštní tribunál s pravomocí stíhat dřívější zločiny, jako třeba ty ve Rwandě či Jugoslávii, nebyl pro Libérii nikdy zřízen.
20 000 vražd
V roce 2008 prezident Libérie jmenoval komisi lidskoprávních aktivistů, právníků, novinářů a kněžích, aby vyšetřovali Blahyiovy zločiny. Neměli však právo je soudit. Jako jeden z mála válečných zločinců se Blahyi nevymlouval, ke všemu se přiznával a svědomitě odpovídal na všechny otázky. Včetně té, jak chutná lidské maso.
Když se ho zeptali, jaký byl počet jeho obětí, přiznal, že jich nebylo méně než 20 000. Pravdu prý říká, protože ho osvobodí. Případné vězení či trest smrti by přijal ochotně. Jediné, čeho se bojí, je to, aby nepromarnil příležitost, kterou mu Ježíš dal.
Zdroj: dailysabah.com, Reuters.com, newyorker.com, abcnews.go.com, en.wikipedia.org
Autor: Michaela Pauerová
