Halleyova kometa — zářící úkaz na nebi, který se k Zemi vrací každých 74 až 79 let. Odjakživa její příchod budil pozornost a mnozí lidé ji považovali za předvoj něčeho špatného. Stejně tak tomu bylo v roce 1910, tehdy ale strach z komety nabil obrovských rozměrů.
Kometa získala jméno po známém astronomovi a fyzikovi Edmundu Halleyovi. Ten si všiml, že komety se objevují poblíž země v periodickém opakování a odvodil si, že se jedná o jednu a tutéž kometu.
Dokonce díky pohybovým zákonům Isaaca Newtona dokázal spočítat, kdy se objeví příště. Bylo to v roce 1758, potvrzení své teorie se však již nedožil.
Nejznámější vlasatici poprvé zaznamenali čínští astronomové již v roce 240 př. n. l. V roce 12 před naším letopočtem se pravděpodobně objevila v Bibli jako Betlémská hvězda a v roce 1607 ji v Praze pozoroval například Johannes Kepler.
V roce 1910 byla poprvé vyfotografována a taky vzbudila nebývalé obavy z konce světa.
Kometa měla mít jedovatý ocas
Kometa měla totiž proletět velmi blízko Země, což u lidí přirozeně vyvolalo obavy, zda se nemůže s naší planetou srazit.
Vědci to ale okamžitě vyloučili. Pak ale přišel francouzský vědec Camille Flammarion s tvrzením, že Země projede ocasem komety.
Problém ale byl, že tehdy byli lidé přesvědčeni, že je ocas komety složen z kyseliny kyanovodíkové, tedy nesmírně jedovaté látky. Prohlášení se okamžitě chytil tisk.
„Halleyova kometa může zahubit život na Zemi,“ a „Kometa může zabít celý pozemský život, říká vědec.“ Tyto a podobné titulky byly k vidění na každém novinovém stánku.
Byznys s lidským strachem
Nestačilo ani ujištění vědců, že se nic nestane. Lidé už měli jasno a začala se šířit panika. Někteří podnikavci toho ovšem dokázali rychle využít. Prodávaly se plynové masky, láhve s kyslíkem, dokonce i pilulky a deštníky chránící před smrtící kometou.
18. května, kdy byla kometa nejblíž Země, nadešel den D. Lidé jej prožívali různě. Někteří se schovali ve sklepě a snažili se utěsnit dveře, jiní vyšli ven a modlili se přímo na ulici. Davy lidí se shromáždily a čekaly, až přijde konec světa. Nestalo se však vůbec nic.
Černé události v historii komety
Komety se nikdy netěšily příliš dobré pověsti. Již v roce 700 n. l. před nimi varoval benediktýnský mnich Bede, který řekl, že „komety se rodí náhle, což je předzvěstí změn královské moci nebo moru nebo válek, větru nebo vedra“.
Pravda je, že se někdy komety do nešťastných událostí opravdu trefily.
V roce 1066 prolétla kometa, když vrcholil boj o anglický trůn, po jejím objevení v roce 1664 zachvátil Londýn mor. Své o kometě věděl i spisovael Mark Twain.
Ten se narodil v roce 1835, kdy kometa kolem Země letěla. Twain později tvrdil, že až se kometa vrátí, tak zemře. A opravdu, Twain zemřel 21. dubna 1910.
Zdroj: allthatsinteresting.com, Epochaplus.cz
Autor: Markéta Mladá
