V touze po svobodě je člověk schopný dokázat neuvěřitelné věci. Příkladem toho se stal černošský otrok Henry „Box“ Brown. Přídomek Box ke svému jménu získal podle poštovní krabice, ve které se na vytouženou svobodu dostal. Příběh o jeho odvážné cestě na svobodu byl zásadní pro boj za zrušení otroctví v Americe.
Henry Brown se narodil v roce 1815 nebo 1816 do rodiny otroků na plantáži v Louisa County ve Virginii. Ve svých patnácti letech byl odveden od svých rodičů i sourozenců a prodán do tabákové továrny v Richmondu. Jeho majitel, přestože otrokář, byl prý velmi laskavý. Alespoň tak na něj Henry později vzpomínal ve své autobiografii.
Zde se seznámil s Nancy, otrokyní, která pracovala na vedlejší plantáži. Dokonce dostali svolení ke sňatku, ačkoli manželství nebylo právně uznáno. Společně měli tři děti a směli si i pronajmout dům.
Manželku a děti již nikdy neviděl
Nancy však byla později prodána jinému otrokáři a ten začal Browna vydírat – především mu musel platit, aby žena i děti nebyly prodány jinému otrokáři. Nakonec již Brown nebyl schopný plnit otrokářovy požadavky. Ten proto prodal těhotnou Nancy a jejich tři děti na plantáž v Severní Karolíně.
Zničený Henry již neměl důvod zde déle setrvávat a v hlavě se mu začal postupně rodit troufalý plán na útěk z nesvobody. S dezercí mu tehdy pomáhali dva známí. Kolega z církevního sboru – svobodný černoch James Smith, a bílý švec Samuel A. Smith.
Ve Filadelfii se tehdy silně rozvíjelo hnutí za osvobození otroků – Pennsylvánská společnost proti otroctví. S jejími členy se Smith sešel a domluvil smělý plán. Poslat Browna poštou v krabici společností Adams Express do filadelfské kanceláře obchodníka a bojovníka za svobodu.
Drastický způsob zmrzačení
Zbývalo jen nalézt tesaře, který zhotoví krabici na přepravu, a vymyslet způsob, jak odejít z práce v továrně, aby nevzbudil podezření. V den útěku si Henry polil ruku kyselinou sírovou. Propálil si ji až na kost, ale dostal povolení z továrny odejít.
Zatloukli ho do malé bedny
Krabice o rozměrech 0,91 × 0,81 × 0,61 metru již byla připravena. Měla pár otvorů pro dýchání a byla vyložena kukuřicí a hrubým plátnem. Henry si dovnitř vzal pouze malou láhev s pitím a pár sušenek. James a Samuel ho do krabice zatloukli, svázali ji popruhy a nechali naložit na drožku.
Čekala ho skoro třicetihodinová cesta osmi dopravními prostředky
Jeho cesta započala 29. března 1849. Krabice putovala z drožky na nákladní vlak, poté na parník, opět do drožky, na vlak, trajekt a do třetího vlaku. Nakonec již drožkou na určenou adresu. V malé nepohodlné stísněné krabici Henry strávil neuvěřitelných sedmadvacet hodin.
Cestoval i hlavou dolů
Navzdory tomu, že krabice byla polepena nápisy „touto stranou vzhůru“ a „zacházejte opatrně“, přepravci s ní prý manipulovali dost hrubě. Henry také několikrát trpěl položený vzhůru nohama. Celou dobu však vydržel zůstat nehybný a nevzbudil žádné podezření.
Konečně svobodný
Jeho příběh se brzy dostal na veřejnost a lidé o něm mluvili jako o zázraku. Stal se známým řečníkem protiotrockého hnutí a získal si přezdívku Box – anglicky krabice. Je autorem několika knih o životě v otroctví. Objevil se také v divadelních představeních se stejným tématem.
Jelikož se stal veřejně známou osobností, v obavách o své bezpečí se rozhodl v roce 1850 přestěhovat do Anglie. Zde se seznámil se svojí druhou ženou, Jane Floydovou, se kterou měl dceru.
Brownův odkaz
Do Ameriky se vrátil až v roce 1875, deset let po zrušení otroctví. Zde bavil publikum jako kočovný kouzelník. Henry Box Brown zemřel v Torontu v roce 1897. Touha po svobodě, která dokáže překonat všechny nástrahy, se stala námětem mnoha knih, filmů i her, které vznikly na motivy jeho života.
Zdroj: washingtonpost.com, wikipedia.org
Autor: Michaela Pauerová
