Při našich životních podmínkách si dokážeme asi těžko představit, že se s chutí zakousneme do křupavého tělíčka cvrčka nebo si dáme pokrm z červů. Jenže už pár let se o hmyzu mluví jako jídle budoucnosti. Má to řadu opodstatnění.
Miliarda lidí trpí hladem
Důvodem, proč je zapotřebí se zabývat jídlem v budoucnu, je populační růst. Momentálně planetu Zemi okupuje sedmdesát milionů lidí. Pokud budou počty stejným tempem narůstat i nadále, za třicet let bychom se mohli dostat až na číslo devět miliard. A tyto lidi bude čím dál tím těžší uživit.
Potvrdí-li se tato prognóza, bude na světě potřeba dvojnásobek tohoto, co konzumujeme dnes. Jenže už teď je pro chov hospodářských zvířat zabráno více než sedmdesát procent půdy a brzy nebude kde brát. Už teď trpí jedna miliarda lidí hladem. A tak se pozornost zaměřila na hmyz, který se konzumuje v některých částech zeměkoule už po tisíce let.
Chov hmyzu je nenáročný a lepší pro životní prostředí než chov hospodářských zvířat
Hmyz je energeticky nenáročný a nepotřebuje tolik půdy, s čímž souvisí spotřeba vody i škodlivých pesticidů.
Hmyz se také rychle množí a nežije dlouho, tak je možné ho chovat více najednou na větší ploše. Další dobrou zprávou pro životní prostředí je, že na rozdíl od skotu produkuje úplný zlomek skleníkových plynů. Také je vhodný jako krmení pro zvířata v podobě moučky.
Co se týče potravy, kterou se živí, nekonkuruje lidem, naopak si pochutná i na rostlinách nebo živočišném odpadu, jež člověk nemůže nebo nechce konzumovat.
Hmyz je výživný, obsahuje cenné látky a zejména pro země třetího světa se jedná o dostupný zdroj potravy, jehož chov by mohl zajistit pravidelnou stravu, stálou práci a celkově zlepšit životní úroveň chudých lidí. Chov navíc hmyzu není nijak náročný a zvládne ho každý.
Hmyz obsahuje hodně bílkovin. Jí se cvrčci, červi, mravenci i vosy
V současnosti není vzácností, že si v některých zemích na trhu můžete koupit brouky, cvrčky, housenky, červy, ale i včely, vosy nebo mravence. V Mexiku si dají rádi třeba kobylky s chilli. Ano, čtete správně, všichni tito zástupci hmyzí říše jsou jedlí.
Výživnost hmyzu je dána tím, že obsahuje velké množství bílkovin. To je dokonce v přepočtu na gramy na kilogram srovnatelné s hovězím masem. V těchto statistikách vynikají cvrčci nebo třeba termiti.
Hmyz je také bohatý na esenciální aminokyseliny a omega-3 mastné kyseliny. Kobylky, červi či housenky jsou zase dobrým zdrojem železa.
Chuť připomíná jablka, jindy sádlo
Co se týče chuti, záleží na druhu a způsobu přípravy. Chuť brouků má připomínat jablka, smažení cvrčci zase vepřové sádlo nebo slaninu.
Opravdoví fajnšmekři okusili kromě hmyzu i tarantule, jež údajně chutnají po rybím mase, či škorpióny, jejichž chuť se prý dá připodobnit ke kuřeti nebo krabům.
To už jsou ale spíše lahůdky a atrakce. Do budoucna se nepředpokládá, že budou vznikat hromadně pavoučí farmy a podobně. Ale ty cvrččí už existují a dokazují, že mají smysl.
Autor: Alice Konopásková
