Během vietnamské války, v březnu roku 1968, vtrhla rota amerických vojáků do vietnamské vesnice Mỹ Lai a začala střílet. Celé hodiny vojáci znásilňovali, mrzačili a vraždili nevinné civilisty. Dokud jim jejich kolega, pilot vrtulníku, nepohrozil, že je zastřelí, pokud se zabíjením nepřestanou. Riskoval tak i svůj vlastní život.
Masakr v Mỹ Lai se stal největším známým válečným zločinem amerických vojsk v době války ve Vietnamu. Američtí vojáci zabili nejméně 504 lidí, zejména žen a malých dětí. Do základů vypálili vesnici i okolní vesničky v oblasti Song My.
Vojáci 23. pěší divize roty Charlie se nakonec zastavili jen proto, že se mezi ně a nevinné civilisty postavil praporčík Hugh Thompson – jeden z pilotů průzkumných vrtulníků. Navzdory jeho hrdinskému činu se armáda pokusila celý masakr zakrýt. Poté, co Thompson svědčil proti nadřízeným, kteří masakr nařídili, začal dostávat výhrůžky smrtí.
Podle armády se zde měl skrývat Vietkong
Masakr v Mỹ Lai začal poté, co americká armáda prohlásila všechny obyvatele osad v oblasti Song My za součást či stoupence Vietkongu. Kapitán Ernest Medina řekl svým mužům, že civilní obyvatelstvo odejde brzy ráno na trh a každý, kdo zde zůstane, musí být nemilosrdně zlikvidován, protože je členem nebo sympatizantem Vietkongu.
Rota Charlie dostala od svého velitele, důstojníka Williama Calleyho, rozkaz zabít všechny v Mỹ Lai, vesnici vypálit, pobít dobytek, zničit veškeré zásoby a otrávit studny. Když ráno 16. března 1968 obklíčili vojáci vesnici a vtrhli dovnitř, mnoho obyvatel právě chystalo své snídaně.
Stříleli všechny bez rozdílu
Vojáci začali nemilosrdně střílet, nešetřili ani děti, které prchaly do bezpečí. Přestože vesničani nekladli žádný odpor, američtí vojáci neměli slitování. Stříleli, házeli granáty, vraždili na ulicích, v domech i na rýžových polích.
Spousta nevinných vesničanů byla před svou smrtí ještě mučena, znásilněna či zohavena. Kapitán Ernest Medina, který nejprve tvrdil, že civilní obyvatelé v té době ve vesnici nebudou, proti počínání vojáků nijak nezasáhl. K vraždění se naopak přidal.
Zdráhal se uvěřit tomu, co viděl
Zatímco se dole na zemi odehrával nelidský masakr, pilot vrtulníku Hugh Thompson se svou posádkou létal nad džunglí jako letecká podpora. „Létali jsme pořád tam a zpět a netrvalo dlouho a začali jsme si všímat velkého množství těl. Všude, kam jsme se podívali, ležela těla. Byly to děti dvou, tří, čtyř, pětileté, ženy a velmi staří muži. Vůbec žádní mladí vojáci z Vietkongu“, vzpomínal bolestně Thompson.
Se svou dvoučlennou posádkou si rychle uvědomili, že jejich „kolegové“ zabíjejí nevinné civilisty. „Tuhle myšlenku jsme nejprve nechtěli vůbec přijmout. To, že lidé, které jsme tam měli chránit, naši vlastenci, dělají něco tak zlého“, řekl Thompson v pozdějším rozhovoru pro losangeleské rádio v roce 2000.
Jak Thompson zastavil vraždění
Jelikož nebylo možné z vrtulníku s četou Charlie komunikovat, rozhodl se Thompson přistát s letounem přímo u příkopu, ve kterém leželo asi sto padesát lidí – mnoho z nich byl mrtvých, ale spousta z nich zraněných a pokoušejících se utéct.
Seržantovi, který u příkopu stál, řekl, že jsou to civilisté a musí jim ihned pomoci zastavit šílené vraždění. Jakmile se však znovu vznesl do vzduchu, aby přivolal pomoc, viděl, jak pěšáci začali po civilistech znovu střílet.
Bránil civilisty vlastním tělem
Zuřící pilot znovu přistál, tentokrát před jedním z bunkrů, ve kterém se pokoušeli nevinní lidé ukrýt před útočícími vojáky. Postavil se s helikoptérou mezi četu a civilisty a vystřelil několik varovných výstřelů do vzduchu.
Velitel čety nařídil Thompsonovi a jeho mužům, aby ustoupili z cesty. Thompson se však rozhodl chránit nebohé vesničany za každou cenu. Rozběhl se za nimi do bunkru, aby je dostal ven. Své posádce nařídil, aby vojáky zastřelili, pokud by po civilistech začali střílet.
Thompsonovi a jeho posádce se díky jejich odporu podařilo vesničany z bunkru evakuovat a masakr v Mỹ Lai zastavit. Když se vrátil na základnu, byl rozhodnutý, že již nikdy létat nebude.
Armáda chtěla vše zamést pod koberec
Když Thomson nahlásil celou hrůzu svému velícímu důstojníkovi, předpokládal, že armáda zahájí vyšetřování. Místo toho se však americká armáda pokusila celý masakr v Mỹ Lai skrýt.
Mezi stovkami vyvražděných vesničanů bylo téměř dvě stě žen a sto osmdesát dětí. Pravda o celém masakru spatřila světlo světa až rok a půl poté. Tehdy se o něm dozvěděl jeden z vojáků, který sloužil ve Vietnamu a informoval o něm několik vlivných politiků a novináře.
Armáda byla nakonec nucena zahájit vyšetřování. Poté, co vyzpovídala Hugha Thompsona a jeho posádku, doporučila obžalobu osmadvaceti důstojníků zodpovědných za masakr a jeho zastírání.
Proces začal v listopadu 1970
Thompson svědčil proti důstojníkovi roty Charlie, Williamu Calleymu. Mnoho lidí v armádě však Calleyho podporovalo. Thompson namísto vděku dostával výhrůžky smrtí za to, že o masakru promluvil. Anonymní telefonáty, mrtvá zvířata před dveřmi, to vše zahrnovaly intenzivní snahy Thompsona umlčet.
Ze čtrnácti obviněných osob byl nakonec shledán vinným pouze Calley. Dostal doživotní trest, který byl později snížen na deset let. Díky prezidentovi Nixonovi byl nakonec podmínečně propuštěn po pouhých třech letech vězení.
Otřesený Thompson opustil armádu a stal se soukromým pilotem vrtulníku. Po hrozném zážitku žil několik desetiletí s posttraumatickou stresovou poruchou a bojoval s alkoholismem. Nakonec se stal poradcem pro válečné veterány v Louisianě.
Na místo se vrátil po 30 letech
V roce 1998 mu armáda udělila medaili za hrdinství. Do Mỹ Lai se ještě jednou vrátil, na třicáté výročí masakru, aby se setkal s některými z těch, které zachránil. Až do své smrti v roce 2006 bojoval s výčitkami, zda nemohl udělat něco jinak a zachránit více životů.
Zdroj: allthatsinteresting.com, en.wkipedia.org, latimes.com
Autor: Michaela Pauerová
