Pravděpodobně nejděsivější folklórní postava spojená nějakým způsobem s vodou, je v Česku vodník. I když jeho stahování nevinných pod hladinu a uzavírání duší v hrnečcích je možná dosti děsivé, nemá to zdaleka na japonskou příšeru Hyōsube.
Hyōsube je jedno z monster s názvem Kappa. Do této skupiny se řadí příšery z japonského folklóru, jejichž existence není nijak potvrzená, ale spousta Japonců v ně věří.
Hyōsube je chlupaté monstrum žijící v potocích a řekách. Vylézá na břehy za temných nocí a hledá si potravu. Ze všeho nejraději má lilky. Někteří lidé ale věří, že nepohrdne ani lidským masem.
Na začátku všeho byla panenka
Za dávných časů se na hoře Hyōsube pokusil jeden japonský válečník vystavit svatyni pro bohy. Stavitelé tehdy využívali při práci magické panenky, které jim měly pomoci s těžkými břemeny.
Jenže po vyčerpání magické síly se už k panenkám nikdo nechoval důstojně. Dělníci je naházeli do řeky poblíž hory. To rozhněvalo bohy, a dali proto panenkám nový život.
Ty se teď v podobě zmutovaných chlupatých monster vrací, aby se pomstily těm, kteří je využili a později je jen tak bezdůvodně a bez odměny pohodili do vody.
Ačkoli jsou Hyōsube údajně velikostně podobné pětiletému dítěti, mají ostré zuby a drápy určené pro boj. Zatímco jejich těla pokrývají chlupy, hlavu mají mnohdy plešatou a vytřeštěné oči jim svítí ve tmě.
Navíc podle všeho Hyōsube páchnou a rádi navštěvují japonské lázně, kde zanechávají po koupelích dlouhé chlupy ze své srsti. Lidé v Japonsku často věří, že pokud najdou ve své koupeli vlas, navštívila je příšera.
Rádi se mstí, nejde jim o smrt, ale spíše o ponížení
Hyōsube jsou příšery lstivé. Nechtějí nikoho zabít, ale velmi rády lidem ubližují a oplácím jim tak to, co podle pověstí oni provedli jim. Navíc údajně nesnáší koně.
Není úplně řečeno proč, ale pokud se pro Hyōsube najde příležitost k napadení koně, a k tomu ještě ponížení člověka, je to pro ně údajně ideální kombinace.
Jedna z legend hovoří o ženě, která se rozhodla s Hyōsube bojovat. Aby jim uškodila, vypálila své lilkové pole, na které tyto příšery chodily hodovat.
Další den ji však postihla krutá nemoc, po které jí zfialovělo celé tělo a trpěla bolestmi tak dlouho, dokud nakonec po několika týdnech nezemřela. Od té doby si už nikdo proti Hyōsube netroufl vystoupit.
Ačkoli jsou to všechno zjevně jen povídačky, pro Japonce mají Hyōsube veliký kulturní význam. V dnešní době k nim mají úctu a respekt a věří, že když se proti nim nijak neproviní, ani Hyōsube nebudou mít zájem jim ubližovat.
Autor: Šárka Cvrkalová
