V rakouském městě Brunov nebo také v Braunau na Innu měli v 16. století zajímavého starostu. Jeho tvář zdobil téměř dvoumetrový plnovous. Jeho nositel byl na něj velmi pyšný, ale také velmi opatrný. Každý den si jej pečlivě ukládal do speciální kapsy, aby mu při vykonávání úřadu příliš nevadil. Jednoho dne mu však vousy vypadly, což mělo pro muže fatální následky.
Hans Staininger se narodil kolem roku 1508 v Pfarrkirchenu. O jeho životě není příliš informací, zato o jeho proslulém plnovousu ano. Podle dostupných pramenů měl být dlouhý tři a půl lokte, což jsou necelé dva metry. Staininger si jej měl nechat zastřihnout jen šestkrát v životě.
Oblíbený starosta
Muž pracoval ve městě Braunau na Innu jako starosta a purkmistr. Toto město je mimo jiné také pozdějším rodištěm Adolfa Hitlera. Staininger byl jako politik mezi lidmi zřejmě velmi oblíbený a úspěšný, neboť byl zvolen do úřadu dokonce šestkrát za sebou.
Pozornost u ostatních lidí vždy vzbuzoval jeho úctyhodný plnovous. On sám si jej vždy pečlivě učesal, zatočil a zastrčil do speciální kapsy. Bylo to velmi praktické a taky bezpečné. On sám si jistě nechtěl po vousech šlapat a nechtěl ani, aby mu na ně šlápl někdo jiný.
Co způsobilo brutální nehodu?
Tento způsob zřejmě fungoval dobře, a to až do 28. září roku 1567. Hans Staininger někam velmi pospíchal a nevšiml si, že se mu vousy z kapsy uvolnily. Nebo si toho všiml, ale neměl čas si je upravit zpátky.
Samozřejmě se stalo to nejhorší. Když stál na vrcholu schodiště, na plnovous si šlápl, zakopl a zřítil se ze schodů dolů. Při pádu si zlomil vaz.
Podle dostupných literárních pramenů existují dvě teorie o tom, co mohlo zapříčinit jeho spěch a roztěkanost. První dává do souvislosti starostův pád a rozsáhlý požár, který v tom roce ve městě propukl. Takto závažná situace jistě mohla zapříčit starostovu nepozornost.
Autor cestopisů Josef Kyselak ale ve svém díle hovoří o jiné příčině. „Vzácností, se kterou Braunauery počítají, je plnovous jednoho z jejich bývalých radních, Hannse Steiningera (…) Tento Hanns Steininger se musel stát obětí své udivené zvláštnosti; neboť když jednou spěchal obvykle měřeným krokem, aby ukázal svou oddanost putujícímu princi, šlápl si na vlastní plnovous a spadl. Na následky pádu zemřel. “
Vousy ve výstavce
Zda mohl za smrtelnou nehodu požár, či vzácná návštěva, se dnes již pravděpodobně nedozvíme. Jisté ale zůstává, že si obyvatelé města svého starosty s plnovousem velmi cenili.
Nechali mu totiž postavit veliký pomník hned vedle kostela, který zobrazuje muže i s jeho rozpuštěnou chloubou.
To ale není vše. Po Stainingerově smrti se jeho příbuzní rozhodli mu plnovous odříznout a věnovat jej městu. A tam je k vidění dodnes. Ve skleněné vitríně a dobře chemicky zakonzervován.
Ačkoliv se objevovaly pochybnosti, zda se jedná o pravý kus, poslední výzkumy potvrdily, že se skutečně jedná o vousy bývalého starosty města.
Zdroj: Allthatsinteresting.com, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá