Josephine Baker byl černošská umělkyně pocházející z USA. Svůj opravdový domov ale našla až v Paříži, kde se stala hvězdou první velikosti. Vzhledem k tomu, že Francii milovala, nebála se zasáhnout, když bylo nejhůře. Během první světové války byla totiž zapojena v odboji.
Josephine Baker měla velmi komplikované dětství a dospívání. Narodila se roku 1906 v Missouri v rasově smíšené čtvrti Mill Creek Valley. Rodina neměla peněz nazbyt, a tak začala Josephine pracovat už v osmi letech, kdy pomáhala v domácnosti majetnějším rodinám.
Obtížné začátky
Vzhledem k tomu, že se musela dost otáčet, aby rodině vydělala nějaké peníze, chození do školy jí přestalo dávat smysl. Ve 12 letech tedy přestala tuto instituci navštěvovat úplně a ve 13 už se živila jako servírka. Do toho se poflakovala na ulici a žila víceméně jako bezdomovec.
Ač se to zdá neuvěřitelné, ještě ten stejný rok se mladá dívka poprvé vdala, manželství vydrželo necelý rok. V 15 letech se vdávala znova, vzala si Williama Howarda Bakera, rozvod přišel čtyři roky poté.
Mezitím se účastnila různých estrádních show. Roku 1921 dostala příležitost na Broadwayi, kde účinkovala v muzikálu Shuffle Along. O čtyři roky později se rozhodla zkusit štěstí v Paříži.
Po Evropě sklízela úspěch
A tam ho opravdu nalezla. Vystupovala na různých vystoupení po celé Evropě. Zpívala, tančila charleston. Lidi fascinovaly její odhalené kostýmy a neobvyklé taneční prvky.
Vyzkoušela si také práci u filmu. Byla dokonce první barevná herečka, která se objevila na filmovém plátně. A to v němém filmu Siréna žhavých tropů.
Ve Francii, ale i jinde v Evropě se stala kulturní ikonou. V USA však nikoliv. Postoj tamních obyvatel k lidem tmavé pleti byl stále ještě rezervovaný. Show, s níž Josephine přijela na Broadway, tam propadla.
Byl to pro ni velký šok a zklamání. Na to konto se pak rozhodla vzdát se amerického občanství a stát se právoplatnou občankou Francie.
Pomáhala spojencům během války
Na začátku druhé světové války se dostala k francouzské zpravodajské službě a stala se prakticky špiónkou. Její postavení jí umožňovalo setkat se s těmi nejvýše postaveným lidmi — Japonci, Italy i Němci. Její krytí bylo dokonalé, nikdo oblíbenou komičku a francouzskou celebritu ani v nejmenším nepodezíral.
Jako umělkyně měla navíc výjimku na cestování po Evropě. Tam se setkávala s lidmi, kteří do Francie už neměli přístup. Dokonce pašovala tajné informace a vzkazy ve svém spodním prádle. Finančně podporovala odboj, také jezdila vystupovat po kasárnách všude po Evropě. Nikdy za to nechtěla žádný honorář.
Bojovala až do smrti
Po válce se začala jako aktivistka věnovat problému rasové diskriminace v USA. Pořádala přednášky, byla členkou různých organizací, které podporovaly rasovou rovnost. Přátelila se s reverendem Martinem Lutherem Kingem mladším.
Za své působení v armádě získala umělkyně několik vyznamenání. V listopadu letošního roku byl její odkaz slavnostně uveden do pařížského Pantheonu, kde jsou pohřbeny ty nejvýznamnější osobnosti Francie, jako například Victor Hugo či Marie Curie-Skłodowská.
Zdroj: Edition.cnn.com, Irozhlas.cz
Autor: Markéta Mladá
