Každé malé dítě si dokáže plyšovou postavičku klokana spojit s červenými boxerskými rukavicemi. Zvířata, která mají pevné silné zadní nohy a svým postojem tak trochu boxery připomínají, jsou s tímto symbolem síly spojena. Jaký je ale za tím vším skutečný příběh?
Možná málokoho napadne, že kdysi opravdu existovala zábava, při které se klokani, které dnes vídáme pouze v ZOO, posílali do ringu. A to ne proto, aby boxovali proti jinému zvířeti, ale aby zápasili s lidmi.
Mnohdy dokonce se zkušenými boxery, kteří jim ublížili, aniž by to vůbec zamýšleli. Dnes je klokan s boxerskými rukavicemi možná úsměvnou hračkou pro děti, ale původ tohoto vyobrazení je celkem drsný.
Dejme jim rukavicemi
V přírodě klokani používají svou sílu k boji s ostatními jedincí svého druhu. Obvykle tím ukazují svou dominanci a zajišťují si popularitu a úspěšnost u samiček, o které s ostatními bojují.
Klokan má na zadních nohách velmi silné drápy, díky kterým se dokáže vzepřít na místě a ustát i silné rány. Také ale pomocí kopů dokáže ublížit, a to i tím, že ostré drápy zarazí do protivníkova těla.
Než ale dojte k tomuto typu boje, zastrašují se klokani pohupováním a boxováním předními prackami. A když si lidé všimli toho, jak autenticky to vypadá, řekli si, že by mohli klokanům nasadit rukavice a poslat je do ringu.
Klokan Jack
Oficiální záznamy hovoří poprvé o sportu zvaném klokaní box už někdy v 90. letech 20. století. Tehdy byl Klokan, který později dostal jméno Jack, odchycen ve volné přírodě a jeho trenér mu nasadil rukavice a začal ho na ně zvykat.
Nejprve se zvíře snažilo rukavic zbavit. Pak ale přišlo na to, že jediná cesta je bojovat. A tak vznikla aréna v Melbourne Waxworks v Austrálii, kde klokan bojoval s mužem, jehož přezdívka byla profesor Lindermann.
Později se staly klokaní zápasy oblíbenými i v dalších zemích a arén začalo přibývat. Nejprve se o zápasech mluvilo jako o formě zábavy. Lidé se chodili dívat na boje mezi lidmi a klokany do ZOO i do cirkusů.
Nikoho ani nenapadlo, jak moc klokani trpí při výcviku. Původně totiž bylo lidem ukazováno jen zápasení jemné, při kterém se nikomu nic nestalo. Aby se ale klokan naučil s člověkem bojovat, tréningy byly velmi drsné a dnes by je mnozí považovali za týrání.
Postupné upadání popularity
Později se trenéři přestali držet zpátky. Mysleli si, že lidé ocení brutalitu, a začali předvádět i přímo v ringu skutečnou sílu svou i zvířecí. Ačkoli zpočátku se našla celá řada fanoušků, kteří si takový pohled užívali, nakonec se to vše změnilo.
Postupem času začala popularita klokaních zápasů upadat a lidé raději viděli zvíře opět v jeho přirozeném prostředí a bez rukavic. Sport nakonec ztratil většinu fanoušků. Byla o něm ale natočena celá řada filmů.
V mnoha zemích jsou dnes klokaní zápasy zakázány. Jinde se zkrátka přestaly praktikovat. Na některých místech jsou dodnes populární, ale většina lidí po celém světě je odmítá pro brutální zacházení se zvířaty, která byla vytržena ze svého přirozeného prostředí.
Zdroj: allthatsinteresting.com, thekidshouldseethis.com, dailymotion.com
Autor: Šárka Cvrkalová