Jejich patronem je Svatý Florián, muži ladně poskakující po střechách, jako by se nebáli, že mohou kdykoli spadnout. Oblečeni v černém, s bílou čapkou na hlavě a tváře neustále umouněné od popela. Vidět je ve svatební den, považují nevěsty z celého světa, za velké štěstí. Lidé na ně sahají nebo alespoň na jejich knoflíky.
Odkud se vzali?
Toto černé řemeslo vzniklo už ve chvíli, kdy lidé přišli poprvé na to, že pokud se rozhodnou přenést oheň do domu, potřebují otvor, kterým bude odcházet dým ven. A i když na začátku, si dokázali vytvářet a udržovat takový otvory každý sám, postupem času, s rostoucím počtem požárů, přišli na to, že budou potřebovat opravdové profesionály, kteří budou tomuto řemeslu opravdu rozumět.
A tak se v 16. století s rozvojem renesančního stavitelství, objevují i první skuteční kominíci. Naši zakladatelé kominictví v Čechách a asi nejznámější kominíci vůbec jsou Bartoloměj a Matěj de Martini.
Zdroj: 123RF.COM
Přináší štěstí
Muži neustále černí od popela a sazí připomínali našim předkům pekelné bytosti, které se dokázaly postavit ďáblům a zlým silám, jelikož svou prací pomáhali lidem a nosili štěstí. Někdy zachránili pouze jeden dům, jindy celou vesnici, která by od jednoho domu mohla lehnout popelem, kvůli zanesenému komínu, proto je v tomto tvrzení i velká pravda.
Pověst říkají
Proč ale na ně sahat pro štěstí? Podle pověsti má vše na svědomí Marie Terezie. Když jednou potkala na jedné ze svých každodenních procházek kominíka. Zeptala se ho, zda opravdu důkladně vysmejčil všechny zámecké komíny. Ten okamžitě přikývl, aby potvrdil, že se o veškeré komíny postaral a nehrozí tak, žádné nebezpečí. Královna mu však nevěřila a rozhodla se ověřit si jeho slova. Rukou přejela po jeho oděvu, když viděla, že ji na rukou zůstali saze, prohlásila „Máš štěstí“.
Autor: Lucie Konečná
