V prosinci to bude čtyřicet let od zavraždění slavného britského hudebníka a člena legendární skupiny Beatles Johna Lennona. Ze světa ho sprovodil revolver Marka Davida Chapmana, který si na něj počíhal před jeho domem v New Yorku. Chapman si sice odpykává trest, ale již několikrát se pokusil o dosažení předběžného propuštění.
Řeklo by se, že fanoušci by měli své idoly obdivovat a mít rádi. Jenže Chapman na Lennona vystřelil několik hodin poté, co od něj získal autogram.
Pět ran, z toho minul jen jednou
Vypálil celkem pětkrát. Dvě kulky hudebníkovi pronikly do plic, jedna zasáhla rameno a další aortu. Lennon neměl šanci útok přežít.
Vrátnému budovy, v níž měl Lennon se svou Yoko Ono byt, se podařilo vrahovi revolver vytrhnout. Chapman neutekl, sedl si a čekal na příjezd policie, jíž nekladl vůbec žádný odpor. Lennon byl převezen do nemocnice, ale zachránit se ho nepodařilo.
Chapmanův motiv byl dlouho neznámý. Odvolával se na román Kdo chytá v žitě od Jeromeho Davida Salingera, již měl v době vraždy u sebe, a na přetvářku panující ve společnosti, na níž poukazuje. Také tvrdil, že toužil stát se slavným.
Ukázalo se ale, že Chapman má už od dětství nabouranou psychiku, jelikož ho poznamenala špatná rodinná atmosféra.
Přestože byl fanouškem „Brouků“, dle výpovědi jeho manželky špatně nesl, když Lennon prohlásil, že „Beatles jsou větší než Ježíš“.
Nelíbil se mu také život, jaký muzikant vedl, a byl přesvědčený, že jako boháč pohrdá obyčejnými lidmi, kteří utrácejí za jeho hudbu.
Psychologové mu stanovili mnoho diagnóz
Psychologové, kteří s Chapmanem přišli do styku, říkali, že je velmi neurotický, ti na straně obhajoby zase jeho chování přičítali schizofrenii.
Sám Chapman u soudu tvrdil, že mu hlasy v hlavě říkaly, že má slavného hudebníka zabít. Mnoho odborníků u něj rozpoznalo i rysy maniodepresivní psychózy.
Soudce ale uznal, že v době vraždy byl útočník příčetný a svůj čin a jeho důsledky si dobře uvědomoval. Poslal ho tak do vězení na doživotí s možností podmínečného propuštění. Toho muž využil už desetkrát.
Při poslední snaze se nechal slyšet, že už konečně ví, jaké to je se za své chování stydět a litovat jej.
„Už vím, co znamená stydět se. Je to stav, kdy si zakrýváte obličej, aniž byste chtěli, a bojíte se o cokoliv poprosit,“ řekl. Svůj trest si však v americké věznici Wende Correctional Facility odpykává dodnes.
Autor: Šárka Blahoňovská
