K nejzákeřnějším živočišným druhům patří cizopasníci, neboli parazité. Obecně je o nich známo, že se na svých hostitelích přiživují. To, že dokáží ovládat hostitelovo chování ve svůj prospěch, prokazují vědci až v posledních letech.
Paragordius tricuspidatus
Hostitelem tohoto červa je cvrček lesní. Strunovec klade svá vajíčka na březích řek, a tam je náhodně pozře komár nebo jepice. A tento hmyz si pak uloví cvrček.
Ve cvrčkově těle parazit doroste do neuvěřitelných patnácti centimetrů, takže zaplní celou jeho tělesnou dutinu.
Když červ dosáhne dospělosti, ovládne cvrčkovu nervovou soustavu a přinutí cvrčka skočit do vody. Cvrček je neplavec a zpravidla se ve vodě utopí. Přitom strunovec opustí jeho tělo.
Švábí vosa
Tato překrásně zbarvená vosička žijící v tropických oblastech Afriky, Asie a Tichomořských ostrovů, parazituje na švábovi, který je asi tak šestkrát větší než ona.
Nejprve pomocí jednoduchého žihadla švába paralyzuje, vstříkne do něj směs neurotransmiterů, čímž zcela ovládne jeho mozek a změní jeho jednání.
Šváb už pak naprosto podléhá všemu, co s ním vosa provádí. Ta se nejdříve nasytí jeho krví, pak ho odvleče do hnízda a naklade do něj vajíčka.
A vyvíjející se larva vosičky ho zaživa sežere. Nakonec dospělá vosička opustí švábovy ostatky.
Toxoplasma gondii
Jedná se o vnitrobuněčného parazitického prvoka, který může mít za svého mezihostitele teplokrevné živočichy, tedy zvířata i člověka.
Definitivním hostitelem této vícehostitelské kokcidie jsou kočky, v jejichž těle se může prvok rozmnožovat.
Prvok napadá například myši a ovlivňuje jejich mozkovou činnost – myši mají zpomalené reakce a přestávají mít strach z koček. Dokonce je prý začne přitahovat feromon z kočičí moči.
A tak prvok postupně přiměje myš, aby se nechala kočkou sežrat, a on se tak dostane do kočičího traktu.
U člověka způsobuje tento prvok infekční toxoplazmózu. Přijdou-li do styku s toxoplasmou gondii těhotné ženy, může hrozit i narození postiženého dítěte.
Údajně s tímto parazitem žije až šedesát procent populace. Jestli však tento cizopasník ovlivňuje i lidský mozek, není prozatím jasné.
Předpokládá se však, že osoby postižené toxoplazmózou by mohly mít zpomalené jednání.
Autor: Jaroslava Linková