V historii bylo mnoho panovníků, kteří trestali nevinné a proslavili se popravami lidí, kteří se mnohdy ničím neprovinili. A někdy i vládci, kteří popravovali skutečné provinilce, vložili do svého úsilí varovat lidstvo příliš mnoho násilí.
Ačkoli si někdy zločinci zasloužili trest, mnohdy byla poprava provedena nelítostným způsobem, který byl později historiky odsuzován. A k těm patřila například smrt upálením.
Ve středověké Evropě bylo kacířství považováno za prohřešek hodný trestu smrti. Anglická královna Marie I. Tudorovna se proslavila tím, že poslala na smrt upálením stovky osob.
Proč pávě ona? Ani její příbuzní nebyli svatí
Během své vlády si Marie I. vysloužila přezdívku Bloody Mary. A to právě z toho důvodu, že nechala popravit upálením stovky kacířů. Jenže pravdou je, že nebyla v tomto ohledu výjimkou.
Její otec Jindřich VIII. nechal během své vlády popravit osmdesát jedna lidí. To sice nebylo nic proti třem stovkám, které poslala na smrt Bloody Mary, ale i tak se o jeho činech příliš nehovoří, zatímco o ní ano.
Vlastní sestra Marie jménem Alžběta I. navíc také nechala popravit desítky lidí jen kvůli jejich víře. A ani o té historici nesmýšlí jako o krvavé panovnici.
Proč se tedy právě Marie I. Tudorovna stala tou, jejíž jméno okamžitě vyvolává spojitost s ohněm a popravami na hranici? Odpověď je vcelku jednoduchá.
Za všechno mohla kniha
Během vlády Marie I. žil jistý John Fox, který se zabýval osudy kacířů a mučedníků. Ten během svého života shromažďoval výpovědi všech, kteří byli za své činy odsouzeni.
Mnozí historikové pochybují o tom, zda byly všechny výpovědi v knize, která vyšla pět let po Mariině smrti, pravdivé. Nicméně i tak byla kniha brzy rozšířena do několika zemí.
Postupem času byl obnovován a přepisován i v dalších jazycích. Jednotlivé příběhy vypráví, jak bylo s kacíři zacházeno před jejich smrtí, jak se cítili, když se strachem očekávali smrt.
Kniha plná dojemných příběhů těch, kteří si kvůli Marii I. Tudorovně vytrpěli své. Dodnes je historiky považována za soupis toho, co se v autorově době dělo s kacíři.
Ačkoli tedy existovali panovníci krutější, než byla Marie I., nevědělo se toho o jejich činech tolik, protože nebyly tak detailně popsány. Možná neprávem si proto právě ona vysloužila přezdívku Bloody Mary.
Marie I. Tudorovna zemřela v roce 1558 ve svých dvaačtyřiceti letech. Podle oficiálních záznamů její smrt způsobila chřipková epidemie, někteří lékaři se ale domnívali, že mohlo jít o rakovinu dělohy či vaječníků.
Autor: Šárka Cvrkalová
