V 80. letech 20. století byl internet ještě v plenkách. Nikdo pořádně neznal jeho dovednosti, schopnosti, ale ani rizika s ním spojená. Před třiceti lety se jeden mladík pokusil zmapovat hranice internetu a omylem poškodil 6 000 počítačů a ochromil internetovou síť na několik týdnů.
Robert Tappan Morris byl talentovaný počítačový expert. Vystudoval Harvardskou i Cornellskou univerzitu. Jednoho dne se tento nenápadný mladík rozhodl vytvořit prvního internetového červa s příznačným jménem Morris.
Poslal červa přes operační systém
Červ (Worm) je typ počítačového viru, který je schopen se dále rozšiřovat do jiných počítačů, a to bez jakéhokoliv lidského přičinění. Umí sám sebe také replikovat, to znamená, že jeden infikovaný počítač může nakazit stovky dalších.
Mladíkovým záměrem bylo údajně jen zmapovat velikost internetu. Stvořil proto Morrise, který využíval bezpečnostních chyb v tehdy velmi oblíbeném operačním systému Unix.
V roce 1988 bylo připojení k internetu spíše výjimka. Světovou síť tvořila především výzkumná centra a prestižní univerzity. Obětí červa se tehdy stal Harvard, Princeton, Stanford, ale například i NASA.
Nebezpečná pojistka
Morris opravdu neměl za úkol jakkoliv poškodit počítače. Měl se tam jen nenápadně infiltrovat. Aby pořád dokola neinfikoval ty stejné stroje, rozhodl se jeho stvořitel, že má vždy ověřit, zda se v počítači už nenachází.
Tím pádem by ale mohlo dojít k lehkému zastavení šíření červa. Stačilo by, kdyby někdo stvořil program, který by viru dával informaci, že se v PC už nachází, přestože by tam reálně nebyl. Proto se rozhodl pro pojistku, která zničila téměř celou počítačovou síť.
Sám sebe klonoval a zahlcoval počítače
Ta spočívala v tom, že pokud červ zjistil, že už se v softwaru nachází, měl se v každém sedmém případě i přesto zkopírovat znovu. Jak se záhy ukázalo, jednalo se o příliš vysoké číslo. Morris se stále více šířil v již napadnutých počítačích, začal je zpomalovat, a to až k jejich úplné nepoužitelnosti.
Společnostem se zpožďovaly důležité programy, e-maily dokonce chodily několik dní. Odborníci se snažili rychle zasáhnout. Horečně odpojovali počítače od sítě a vymazávali celé operační systémy. Vzhledem k tomu, že docházelo k finančním ztrátám, začala se o věc brzy zajímat i policie.
Muž byl odsouzen
Robert Morris si uvědomil, že se jeho projekt značně vymkl kontrole. Požádal tedy přítele, aby na internet uveřejnil návod, jak se červa zbavit. Další mužův kamarád kontaktoval tisk ve snaze vysvětlit Morrisův nevinný záměr. Reportér ale díky promyšleným otázkám dokázal identitu stvořitele viru odhalit.
FBI pak teorii novin jen potvrdila. Morris s policií spolupracoval a poskytl jim všechny potřebné materiály. K jeho smůle ale o pouhé dva roky dříve vešel v platnost federální zákon o neoprávněném přístupu k chráněným počítačům.
Porota muže uznala vinným, dostal pokutu a 400 hodin veřejně prospěšných prací. Díky němu se ale začalo více hovořit o kybernetické bezpečnosti. Na druhou stranu jeho červ inspiroval spoustu počítačových nadšenců k tvorbě něčeho podobného — vznikla tak nová generace hackerů.
Zdroj: Fbi.gov, Wikipedia
Auto: Markéta Mladá
