V minulosti byly různé typy mučení poměrně běžnou záležitostí. Dnes je již většina mučicích technik naštěstí ilegální, to ovšem neznamená, že se někteří extremisté k zakázanému jednání neuchýlí.
Mučení bílou barvou je poměrně novým typem ubližování lidem, který vznikl okolo roku 2000. Jedná se o ilegální věznění člověka, kterému sice není nijak fyzicky ubližováno, přesto jde ale mnohdy o horší mučení, než kdyby vězně bičovali.
Podstatou mučení bílou barvou je uzavření člověka do bílé místnosti. Stěny, podlaha i strop jsou bílé, veškerý nábytek je bílý. Možná vám připadá komické, že by něco takového mohlo být považováno za mučení. Jenže opak je pravdou.
Nesmí vidět ani vlastní výkaly
Lidé v bílé místnosti jsou oblečeni do triček a kalhot bílé barvy. Jejich věznitelé k nim mají přístup pouze v bílých kombinézách. K jídlu jsou podávány jen bílé potraviny, jako například rýže nebo kořen petržele.
Když jde člověk na záchod, je důsledně hlídán, aby náhodou nezahlédl své vlastní výkaly. Zní to sice strašně, ale i pohled na ně by mohl být pro člověka, který žije jen v bílém světě, úlevou.
V místnosti nikdy nedochází ke tmě. Je minimalizován přísun denního světla, aby nedocházelo k vytváření stínů. Vytvoření takové dokonalé místnosti dá sice spoustu práce, výsledek mučení je ale bezchybný.
Ti, kteří se někdy z místnosti dostanou a mají možnost k návratu do reality, obvykle trpí psychickými problémy, bílá místnost je ničí ve snech, nedokážou se už vrátit do běžného života.
Je navíc prokázáno, že po pár dnech pobytu v bílé místnosti začne u člověka docházet ke ztrátě vzpomínek. Mnozí z mučených zapomněli na své přátele i na svou vlastní rodinu.
Osm měsíců bez vzpomínek
V roce 2004 poskytl novinářům unikátní rozhovor Amir Fakhravar, publicista, kterého uvěznili v bílém vězení íránští extremisté. Strávil v místnosti celkem osm měsíců a podle jeho slov šlo o utrpení, ze kterého se nikdy reálně nedostane.
„Nemohl jsem si vzpomenout na obličej své matky, svého otce. Netušil jsem pomalu, jak se sám jmenuji,“ řekl novinář. „Vysálo to ze mě barvy i život. Přál jsem si, aby mě obklopila temnota.“
Z nezákonného věznění v bílých místnostech byly v nedávných letech obviněny některé skupiny v Anglii, USA nebo ve Venezuele. Novodobé mučení neminulo například bývalého teroristu, který se rozhodl zradit své komplice.
„Svázali mě a já se pak probudil v bílé místnosti. Pokoj měl rozměry 4×4 metry, já jen ležel a čekal, co se bude dít. Ale nedělo se nic, to bylo to nejhorší. Bílá barva mě pohltila,“ řekl pro média.
I když se nejedná o mučení fyzické, které si každý z nás při daném slově představí, ve výsledku je mučení bílou barvou daleko horší než mnohé tresty, které na člověku zanechají fyzické následky. Jde o jednu z nejhorších nočních můr, které si lidé dokážou představit.
Zdroj: MSN
Autor: Šárka Cvrkalová
