Opusťte na chvíli představu tradičního pohřbu, lidí oblečených v černé, smutečního pochodu za rakví, zakopání do země nebo rozptýlení popela. Nebeský pohřeb není nic pro slabé žaludky.
Pomíjivost života
Ač byste podle názvu mohli usuzovat, že se jedná o rozptýlení popela z létajícího balónu nebo vrtulníku, realita je o něco méně poetická.
Nebeský pohřeb je typický hlavně pro Tibet, ale praktikuje se i v Mongolsku, Bhútánu a některých částech Indie. Ve velké části Tibetu je půda příliš tvrdá a kamenitá na vykopání hrobu, a kvůli nedostatku paliva a dřeva byly nebeské pohřby obvykle praktičtější než tradiční kremace.
Pro tibetské buddhisty je nebeský pohřeb vzorem učení o pomíjivosti života. Je považován za akt štědrosti ze strany zesnulého, protože poskytne jídlo k nasycení živých bytostí. Velkorysost a soucit jsou v buddhismu důležitými ctnostmi.
Cesta na pohřebiště
První tři dny odříkávají mniši modlitby kolem zesnulého. Po třetím dni se tělo očistí, zabalí do bílé látky a uloží do fetální polohy.
Před východem slunce následujícího rána vedou mniši průvod na pohřebiště a cestou zpívají. Pohřebiště se nacházejí na vyvýšených místech, skalách nebo kopcích. V Tibetu například v klášteře Drigung.
Rozsekat a rozlámat
Po příchodu se těla ujme mnich, nebo častěji lamači těl, a mrtvolu rychle rozsekají na několik kusů. Nyní přichází na řadu nebeští andělé neboli supi.
Po supí hostině zbudou jen kosti, které jsou rozemlety na prach, jenž je smíchán s praženou ječnou moukou. Směs se dá vránám a jestřábům, kteří čekali na odchod supů.
Někdy jsou vnitřní orgány vyjmuty a zpracovány odděleně, ale také jsou snědeny ptáky. Vlasy jsou odstraněny z hlavy a mohou být jednoduše vyhozeny.
Náročný obřad
Rituál pozorují jen ti, co zesnulého přímo znali a nevadí jim pohled na rozsekané tělo. Tibeťané věří, že tělo neobsahuje nic jiného než pouhé maso, protože duch zemřelého již odešel.
Celý postup je komplikovaný a drahý. Ti, kteří si ho nemohou dovolit, jednoduše umístí své zesnulé na vysokou skálu, kde se tělo rozkládá nebo je sežráno ptáky a zvířaty.
Pokud se snese malé množství supů, nebo zbudou-li po jejich odletu části těla, je to špatné znamení. Podle buddhistické víry to může znamenat, že zesnulý jednotlivec nashromáždil během života negativní karmu, která ho předurčuje k špatnému znovuzrození.
Rituál v ohrožení
Kvůli klesajícímu počtu supů zavedly místní čínské úřady v okolí nebeských pohřebišť předpisy proti rušení těchto ptáků a také zakázaly nebeský pohřeb jednotlivcům, kteří zemřeli kvůli infekčním chorobám nebo toxikóze, aby nebylo ohroženo zdraví supů.
Nebeský pohřeb byl zpočátku komunistickými vládami ČLR i Mongolska považován za primitivní pověru, oba státy uzavřely mnoho chrámů a Čína tento typ pohřbu mezi 60. a 80. lety úplně zakázala.
Nyní je pod oficiální ochranou, přesto však počet rituálů klesá. Mimo jiné kvůli omezením v blízkosti městských oblastí a snižování počtu supů.
Zdroj: allthatsinteresting.com, wikipedia.org, howstuffworks.com
Autor: Dominika Jandorová
