Termín albinismus se používá pro skupinu dědičných poruch, při nichž dochází k malé nebo nulové produkci pigmentu melaninu. A právě tento pigment a jeho množství má na svědomí to, zda barva naší pokožky bude bílá nebo hnědá. Také má vliv na barvu vlasů a očí. Albinismus může mít negativní dopad na zdraví jedince obzvlášť, pokud je vystaven nechápající nebo mýtům věřící společnosti.
Melanin je produkován buňkami zvanými melanocyty, které se nacházejí v kůži, vlasech i očích. Mutací v jednom z genů pak nastává některý z typů albinismu.
Albinismus nelze vyléčit a v některých částech světa je na takto postižené jedince dokonce pořádán hon.
Nejsou to jen lidé s bílými vlasy a bledou pletí
Albíny si představíme především jako lidi s bílými vlasy a světlou pletí, kteří se odlišují od svých sourozenců či rodičů. Ne vždy je ale albinismus rozeznatelný na první pohled. Albinismus se projevuje na kůži. Dotyční jsou citliví na sluneční záření, takže je u nich větší riziko vzniku rakoviny kůže.
Zpravidla jim častěji naskakují pihy, hned se spálí nebo naopak nejsou schopni se opálit, mohou dostat úpal.
Někdy se pigmentace jejich kůže nezmění vůbec. Kůže těchto osob je tedy zapotřebí před UV paprsky obzvlášť chránit.
Co se týče vlasů, někdy může mít albín hnědé vlasy třeba jen o něco světlejším odstínu než jeho matka. Afroameričané s albinismem mohou mít vlasy žluté, hnědé i hnědé s nádechem zrzavé.
Řasy a obočí jsou často bledě modré, ale také mohou být hnědé. Barva se stejně jako u vlasů dokáže měnit s věkem.
Mívají problém se zrakem
Protože melanin se spojuje také s vývojem očních nervů, mívají albíni problém se zrakem. Nedostatek pigmentu v duhovce způsobuje, že jsou trochu průsvitné. Albíni mohou být krátkozrací, citliví na světlo, vidět rozmazaně či mít zhoršený zrak celkově.
Největší problém může nastat ale co se týče zdraví duševního. Osoby s albinismem se pro svou jinakost mohou setkat v životě se šikanou, nadávkami, pošťuchováním a podobnými negativními projevy. Mohou se pak uzavírat do sebe a být ve stresu.
V Africe jsou zabíjeni kvůli prosperitě druhých, nebo naopak z obav, že jsou prokletí
Kapitolou samou o sobě je postavení lidí s albinismem v Africe. Zejména v Malawi, Tanzanii a Zambii jsou tyto osoby pronásledovány. Někteří totiž věří, že části jejich těla přinesou jejich uživatelům prosperitu, pokud se přidají do lektvarů či směsí.
Někdy jsou zabíjeni z opačného přesvědčení. Existují totiž pověry o tom, že jsou prokletí a přinášejí smůlu. Ti, co tomu věří, se nebojí ani znesvěcování jejich hrobů a pozůstatků.
Naštěstí v těchto oblastech působí řada organizací, která lidem s albinismem poskytuje ochranu a mezi obyvateli šíří osvětu. I tak kvůli těmto mýtům nadále umírají nevinní lidé.
Autor: Alice Konopásková
