Pokoje připomínají spíše hotel, na oknech nejsou mříže a dozorci zde chodí beze zbraní. Tak to vypadá v tzv. otevřených věznicích. Až třetina norských věznic funguje na tomto principu. Zdejší vězeňský systém nechce zločince trestat, ale napravovat. A zřejmě je tento způsob účinný, míra recidivy je v Norsku jedna z nejnižších na světě.
Koncept tzv. otevřených věznic vznikl již ve třicátých letech ve Finsku a rozšířil se do celé Skandinávie. Z některých věznic dokonce mohou vězni dojíždět do své práce. V těchto zařízeních je důležitá důvěra vězňům, omezena je v podstatě pouze jejich svoboda. Pobyt ve vězení má být hlavně přípravou na nový život venku.
Čekací listiny na „luxusnější“ věznice
Do těchto „lepších“ zařízení se však většina odsouzených nedostane hned na počátku výkonu trestu. Začátek si odpykávají v běžných věznicích, teprve po nějaké době se rozhoduje o případném přemístění do otevřených věznic.
Norsko nepoužívá doživotní tresty
Norský vězeňský systém nezná doživotí, nejvyšším trestem je odnětí svobody na 21 let. Zákon ale umožňuje preventivní vazbu, což je prodloužení trestu v pětiletých intervalech, pokud je odsouzený považován za pokračující hrozbu pro společnost.
Zdroj: Profimedia
Nejluxusnější vězení na světě – norský Halden
Zřejmě nejhumánnějším vězeňským zařízením na světě je norský Halden – vězení s maximální ostrahou na jihovýchodě země. Své brány Halden otevřel v roce 2010 a jeho výstavba přesáhla čtvrt miliardy dolarů.
Stavba dokonce získala několik ocenění za svůj minimalistický design. Připomíná spíše moderní univerzitní kampus zasazený do nádherného prostředí lesů než skutečné vězení.
Architekt chtěl, aby Halden co nejvíce působil jako vnější svět – to má u vězňů zmírňovat psychický stres a minimalizovat pocit uvěznění. I přesto se o bezpečnost stará šestimetrová zeď, která je však důmyslně zakryta okolními stromy.
Uvězněni jsou zde i vrazi
Vězení má kapacitu dvou set padesáti zločinců. Nalezneme zde i velmi nebezpečné vězně. Násilníky, vrahy, sexuální i drogové delikventy. K problémům zde však díky zdejšími přístupu dochází pouze minimálně.
Každý z vězňů má k dispozici soukromou celu o velikosti deseti čtverečních metrů. Cela je vybavena malou ledničkou, televizí s plochou obrazovkou a vlastní koupelnou. Jsou zde okna bez mříží, aby dovnitř pronikalo co nejvíce světla.
Místo plastových příborů mají nerez
Pro každých deset až patnáct vězňů je k dispozici společná kuchyň s veškerým vybavením, kde si můžou sami uvařit, pokud zrovna nemají chuť na jídlo z kantýny. Společný je i obývací pokoj s pohodlnými pohovkami a play station.
Zdroj: Profimedia
Zločince zklidňují pomocí jógy
Vězni jsou ve svých celách zavření necelých dvanáct hodin, od večera do rána. Přes den pracují, sportují, učí se. Mnoho vězňů je z Haldenu propuštěno jako plně kvalifikovaní mechanici, tesaři či kuchaři. Na uklidnění se zde cvičí jóga. K dispozici je vězňům i nahrávací studio, plně vybavená knihovna, fotbalové hřiště, běžecké tratě a tělocvična s lezeckou stěnou.
Dynamické zabezpečení
Tento termín vysvětluje pro BBC guvernér věznice Halden, Are Høidal: „Stráže a vězni provozují společné aktivity. Jedí spolu, hrají volejbal, dělají společně volnočasové aktivity. To nám umožňuje skutečně komunikovat s vězni, mluvit s nimi a motivovat je.“ Zajišťují, aby si vězeň odpykával trest, ale zároveň se ho snaží motivovat, aby se stal lepším člověkem.
Společný víkend s rodinou na chatě
Za dobré chování mohou vězni přijímat na dvě hodiny soukromé návštěvy. Jednou za tři měsíce mohou také ti, kteří mají děti, strávit pár nocí s rodinou v útulné vězeňské chatě. Je to však velká výsada, kterou je třeba si zasloužit. Vysoce rizikovým zločincům toto právo nenáleží.
Vězni se zde mají lépe než spousta lidí na svobodě
Roční náklady na vězně jsou při tomto systému samozřejmě velmi vysoké. Oproti Česku se jedná asi o desetinásobek.
Guvernér Haldenu musí často odpovídat na dotazy, zda úroveň pohodlí věznice není pro vězně až moc. „Není snadné, když někomu odeberete svobodu. I když vězni udělali něco špatně a musí být potrestáni, stále jsou to lidské bytosti“, obhajuje haldenský vězeňský systém.
Masový vrah Breivik z vězení jen tak nevyjde
Na místě jen trochu méně pohodlném, než je Halden, si svůj trest odpykává i nejhorší norský masový vrah – Anders Behring Breivik. Za vraždu sedmdesáti sedmi lidí, většinou teenagerů, na politickém letním táboře na ostrově Utoya si odpykává jedenadvacetiletý trest. V jeho případě je ale jasné, že Norsko využije možnost prodlužování trestu až na doživotí.
Zdroj: wikipedia.org, bbc.com, news.com.au
Autor: Michaela Pauerová
