Před třemi lety se od nás odstěhoval starší syn Pavel. Je to půl roku, co z rodinného hnízda odletěl i mladší syn Honza. S manželkou jsme proto zůstali sami. Místo toho, abychom si teď začali pořádně užívat života (výlety, wellness pobyty, dovolené), manželka se s odchodem synů stále nedokázala vyrovnat. Našla si ale velmi netradiční zálibu.
Snažil jsem se, aby přišla na jiné myšlenky
Manželka byla ze skutečnosti, že se oba chlapci postavili na vlastní nohy, dlouhou dobu velmi zkroušená. Chápal jsem její pocity, i když já jsem osamostatnění synů jako jejich otec přece jen bral trochu jinak. Snažil jsem se proto ženu přivést na jiné myšlenky. Všímal jsem si totiž, že pokaždé, když procházela kolem pokojů chlapců, vždycky se zastavila u dveří a smutně hleděla dovnitř. Pohled na ni mě trápil, ale ona veškeré mé pokusy o její rozptýlení buď odmítala, nebo je ignorovala.
Začalo to nevinně
Zdroj: 123RF.COM
Jednou jsem se vrátil z práce domů a všiml jsem si, že žena uklízí v pokoji staršího syna. Věci, které zde nechal a které už nechtěl, skládala do krabic. Nechal jsem ji být, protože to vypadalo, že se opět pro něco nadchla. Ačkoli jsem netušil, co s pokojem zamýšlí, byl jsem rád, že kolem něho nechodí jako okolo nepřístupné svatyně.
Pár dní poté v pokoji syna na prázdné polici přibyl medvídek. Když jsem se ženy zvědavě vyptával, kde k němu přišla, odpovědí mi bylo, že ho koupila na bleším trhu, kde se odpoledne zastavila. Dál už jsem to neřešil. Byl to přece jen jeden obyčejný medvídek.
U jednoho nezůstalo
Zdroj: 123RF.COM
Kdybych byl v tu chvíli tušil, jak moc se to zvrtne, asi bych býval nějak zasáhl. Manželka totiž našla zálibu ve sbírání medvídků. Skoro každý den totiž domů nějakého přinesla, někdy jednoho, jindy třeba rovnou čtyři. Kupovala je všude možně – na trzích, v bazarech, na internetu a některé byly dokonce úplně nové. Nejenže za ně začala utrácet docela dost peněz, ale zároveň se nám doma začali kupit medvědi, kterých bylo v synově pokoji stále více a více.
Je na nich závislá
Žena je na plyšových medvědech doslova závislá. Brzy se mi přestalo líbit, že máme v bytě pokoj přecpaný plyšáky. Vypadá to tam jako v nějakém muzeu. Když žena naposledy počítala svoji sbírku, zastavila se u pěti set plyšových medvědů. Neskutečné!
Když jsem ženě řekl, že se mi to nelíbí a že bych byl rád, kdyby s tím přestala, utrhla se na mě, že medvědi jsou jediná její záliba. Dokonce mi vyčítala, že ji chci po tom všem ještě připravit o to jediné, z čeho má ještě radost. Vzdal jsem proto jakékoli hádky týkající se medvědů, jejichž množství stále roste a roste. Žena za ně měsíčně utratí několik tisíc – kupuje malé i velké, barevné i nebarevné. Je to šílené! Mám pocit, že nežiji se svou manželkou, ale jsem spolubydlící několika stovek medvědů!
Autor: Nikol Kolomazníková
