Praskající články prstů nebo samotné klouby měl v minulosti na svědomí mučicí nástroj s názvem palečnice. Proč byla u inkvizitorů tak oblíbená a najdeme o ní zmínky i v české historii? To si přečtěte v následujícím článku.
Rodinné, občanské, stavební, trestní nebo správní, to jsou práva, která známe dnes a musíme se podle nich řídit. V minulosti ale existovalo ještě také právo útrpné neboli tortura či mučení, jenž už svým názvem vypovídá, že nešlo o nic příjemného.
Mučení jako součást výslechu
Ve středověku a raném novověku bylo útrpné právo považováno za legitimní způsob, jak z obviněného u světského či církevního soudu dostat přiznání. Dnes už je něco takového mezinárodními smlouvami v rámci OSN zakázáno.
Pro mučení se využívaly různé techniky a nástroje. Obecně však byly dva druhy tortury. Jedna měla lidem způsobit nenávratné poškození či zmrzačení a druhý způsob pouze působil silnou bolest.
Drcení palců nutilo k oběti k přiznání
Mezi poškozující mučicí nástroje patřila dobře známá palečnice. Jednalo se o jednoduchý lis složený ze tří utahovacích šroubů a dvou destiček, mezi které se vložily prsty. Postupným utahováním šroubů došlo k jejich drcení.
Existovaly také palečnice opatřené rýhováním nebo hroty, které násobily už tak velmi silnou bolest. Mírnější formou bylo drcení článku prstu, horší bylo drcení kloubu.
Nejen prsty na rukou, ale také na nohou byly nekompromisně drceny palečnicí. Pokud lidé přišli tímto způsobem o palce na nohou, znemožnilo jim to útěk, jelikož palec u nohy je důležitým pomocníkem při udržování rovnováhy.
Odkud nástroj přišel, není přesně známo
Původ tohoto mučicího nástroje není zřejmý. Historici se domnívají, že do Evropy se palečnice dostala z ruské armády, kde byla používána pro neposlušné vojáky. Evropští kováři pak model okopírovali. První zmínka o jejím použití sahá ke konci šestnáctého století.
Tehdy byla ve Skotsku palečnicí mučena jistá Allison Balfour obviněná z čarodějnictví. Bolest rozdrcených palců ji měla donutit k přiznání, že je spřáhnutá s ďáblem.
Ostatně čarodějnické procesy jsou známé také z českého území. V oblasti Jesenicka a Velkých Losin v druhé polovině sedmnáctého století se objevovaly čarodějnice, které byly mučeny a upalovány.
I v české historii byla palečnice hojně využívána
Celé to začalo v podstatě nevinným nařknutím chudé selky, která se snažila po poradě s babkou kořenářkou vyléčit svou nemocnou krávu proměněnou hostií. Ačkoliv původním trestem mělo být pokání, nakonec byla obviněna z čarodějnictví a začalo období perzekuce žen v této oblasti.
Jako jeden z běžných mučicích prostředků se používala právě palečnice. V rámci čarodějnických procesů tehdy zemřelo více než sto osob.
Hlavní motivací pro perzekuci byl u inkvizitorů především zisk majetku. Na toto období české historie upozornil svým románem Kladivo na čarodějnice spisovatel Václav Kaplický a později také stejnojmenný film Otakara Vávry.
Dnes už je palečnice k vidění jen v muzeích
Rozhodně však nebyly palečnicí mučeny jen ženy podezřelé z čarodějnictví. Z období baroka je znám případ, kdy byla útrpnému právu palečnicí podrobena malířka Artemisia, aby se zjistilo, zda ji o panenství připravil násilím malíř Agostino Tassi.
Nepotvrzené příběhy hovoří o tom, že byla palečnice používána také k přiškrcení jazyka nebo drcení genitálií či ňader. Těžko si lze takovou bolest jen představit. Dnes už naštěstí palečnici známe pouze jako středověký mučicí nástroj z muzea.
Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com, dotyk.cz, cs.wikipedia.org
Autor: Karolína Stoczková