Pás cudnosti je část oblečení, nebo lépe řečeno nástroj, který měl kdysi dávno, prý v dobách křížových výprav, zajišťovat, aby ženy zůstaly svým manželům věrné. Tak to popisují mnohé záznamy, jenomže ještě více informací tvrdí, že to není pravda.
Objevují se ve filmech, dříve byly dokonce i v muzeích. Kovové uzamykatelné „kalhotky“ nosily prý ženy proto, aby se k jejich intimním místům nedostal cizí muž. Jenže logicky se s takovou věcí pojí mnoho otázek.
Jak měla žena vylučovat? A jak řešila osobní hygienu? Že by tohle jejího muže, který ji před odjezdem do bitvy takto nechal trpět, nezajímalo? Nejen tyto domněnky, ale i historické výzkumy ukazují, že pásy cudnosti pravděpodobně nikdy neexistovaly.
Předsvatební rituál
Před několika stovkami let existovala v mnoha zemích tradice, že si ženy před svatbou oblékaly takzvané tunica recta, což byly bílé hedvábné pásy, které měly značit jejich čistotu. Jak barva, tak i materiál byly symbolem toho, že je žena připravena být svému muži věrná.
Kromě toho si ale dámy oblékaly také takzvané cingulum. Šlo o kožené pásky, které měly muži ukázat, že to on je tím, který je zbaví panenství, že se nikdy nikomu jinému neoddaly.
Tyto pásy na sobě měly mnoho uzlů a bylo velmi složité je sundat. Po svatebním obřadu byla povinnost ženicha se ke své milé dostat a ukázat jí, že si ji opravdu zaslouží. Nebylo v tom nic víc než svatební zvyk.
Jenomže z pověstí a vyprávění vzniklo mnoho zkomolených příběhů a někteří lidé si skutečnost rádi přibarvili. A tak se začalo po čase mluvit o tom, že ve středověku existovaly kovové pásy cudnosti.
Z krásného zvyku vznikla pomluva o nošení něčeho, co ženu zbaví důstojnosti, navíc je to nehygienické, nepraktické a žena by po návratu svého muže domů pravděpodobně nepřemýšlela nad tím, že mu dá to, co tak dlouho postrádala.
Lživá kniha
Pravděpodobně to byl autor jménem Konrad Kyeser, který jako první vytvořil obraz pásu cudnosti. Píše o něm ve své knize, kde ho popisuje jako rezavý železný nástroj, který má žena umístěný přes citlivou oblast svého těla.
Proč si něco takového vymyslel, není jasné. Zda chtěl být zajímavý, jednal podle toho, co slyšel, nebo mu někdo vyprávěl věrohodnou historku a požádal ho, aby byla zvěčněna, to nikdo neví.
„Je nepravděpodobné, že by se v době křižáckých válek mohlo něco podobného používat, protože většina oněch křižáků měla manželky z velice vážených rodin, takže si nejde představit, že by se tyto dámy nechaly ponižovat něčím takovým, jako pás cudnosti,“ zhodnotila situaci historička Gabriela Šarochová.
V několika muzeích se dokonce ve 20. století objevilo i několik pásů cudnosti, které měly podle všeho nosit významné ženy. Jenže poté, co bylo prokázáno, že jde o kousky falešné, je muzea musela stáhnout.
Dnes je pás cudnosti označením spíše něčeho nehmatatelného, co ženě brání, aby s nějakým mužem strávila noc. Z filmů pravděpodobně odebrány nikdy nebudou, až ale budete příště sledovat Robina Hooda, ve kterém Mariana právě takovýto pás má, myslete na to, že je to minimálně přitažené za vlasy.
Zdroj: atlasobscura.com, allthatsinteresting.com, dotyk.cz
Autor: Šárka Cvrkalová