Říká se, že nahota prodává. Není proto divu, že mnoho umělkyň i umělců k ní občas sáhne, někdy vkusněji, jindy nikoliv. Jak to udělat, když chtěl být člověk sexy v 19. století? Bylo to vcelku jednoduché. Nemuseli jste ukazovat tělo, stačilo si rozpustit vlasy. Své o tom věděly sestry Sutherlandovy, které díky tomu pohádkově zbohatly.
Sedm sester a jeden bratr žili se svými rodiči v polovině 19. století na farmě poblíž New Yorku. Peněz měla rodina málo a většinu času tak trávili na poli.
Vlasy jako z pohádky a podnikavý otec
Jejich matka byla přísná žena, která navíc chtěla, aby dívky vypadaly co nejvíc k světu. Mazala jim proto vlasy speciálně vyrobenou domácí mastí, která ale neuvěřitelně páchla. Dívky to ze srdce nenáviděly. Zřejmě to ale fungovalo, protože téměř všechny sestry měly vlasy až na zem.
Ani jejich otec nebyl úplně zemědělský typ. Rád dělal všechno a nic. Pracoval jako kazatel, spisovatel, snažil se o politickou kariéru a také vynalézal. Zkrátka takový všeuměl.
Začínaly jako hudební těleso
Když mu zemřela manželka a matka sester, rozhodl se, že se pokusí naplnit rodinnou pokladnu skrze své dcery. Vzhledem k tomu, že byla většina z nich nějak hudebně nadaná, nebyl to úplně problém. Otec jim sehnal nástroje a vyrazil s nimi na vystoupení.
Ta probíhala v kostelech, divadlech, na výstavách i poutích. Zkrátka všude, kde by se mohlo objevit nějaké publikum, a tedy i peníze.
Jak se postupem času ukázalo, publikum neuchvacovala tolik hudební produkce, nýbrž jejich neuvěřitelně dlouhé a silné vlasy. Ty byly v těchto dobách velmi nedostatkovým zbožím. Lidé trpěli špatnou kvalitou potravin a nemocemi, což se přirozeně odráželo i na jejich vlasech.
Dlouhé vlasy byly symbolem krásy
Jestli ženy doby viktoriánské po něčem toužily, byly to dlouhé a krásné vlasy. Dívky se brzy staly jakýmisi bohyněmi, na které se přišli podívat ženy i muži ze širokého okolí.
Otec dívek nezapřel podnikatelského ducha a okamžitě přemýšlel, jak by mohl tuto fascinaci vlasy zpeněžit. Nápad přišel okamžitě — speciální vlasové přípravky podporující růst a kvalitu vlasů. Nikoho zřejmě nepřekvapí, že výrobky šly na dračku, když jim dělalo reklamu sedm žen s vlasy až na zem.
Podnikání a pohádkové zisky
Krátce nato Fletcher Sutherland zemřel, ale dívky dál pokračovaly ve svém byznysu, který ještě vylepšily. Rozšířily svůj sortiment zboží. Jezdily do drogérií, pořádaly přednášky o kosmetických produktech a všeobecně o módě a trendech. Na své zboží měly poutavé letáky se slogany, které samy vymýšlely.
Jejich podnikání mělo obrovský úspěch a sestry vydělávaly neuvěřitelné množství peněz. Bohužel s nimi neuměly vůbec zacházet. Na místě svého domu z dětství nechaly vystavět obrovský palác se 14 pokoji, kde spolu měly žít.
Ženy utrácely za služebnictvo, oblečení, šperky i domácí mazlíčky. Pořádaly večírky pro lidi z širokého okolí, na kterých nechyběl alkohol a zřejmě také drogy.
Rychlý konec
V roce 1893 přišel šok, když v pouhých pětatřiceti letech zemřela jedna ze sester. V roce 1899 jednu ze sester vyhnaly, když si vzala o 19 let mladšího mladíka. Jí bylo v té době téměř padesát. Všechny tyto události znamenaly nevyhnutelný konec rodinného podniku.
Ten ještě urychlil nový módní trend, který se začal objevovat v prvním desetiletí nového století. Ten totiž spočíval ve velmi krátkých šik vlasech. Ženy se tedy začaly hromadně stříhat stejně jako tomu bylo ve filmu Postřižiny. O vlasové produkty už tak nebyl takový zájem.
Sestry se nakonec rozhodly podnikání ukončit. Poslední kapkou byl požár jejich sídla, který přišel dva roky nato. Zbývajícím sestrám shořelo kromě domova i velké množství dokumentů, které jim poskytovaly alespoň nějaký příjem.
Poslední sestra zemřela ve věku 92 let v roce 1946. V jejich rodinném mauzoleu už ale nebylo místo, tak byla pochována v neoznačeném hrobě.
Zdroj: Collectorsweekly.com, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá
