Siamská dvojčata jsou identická dvojčata stejného pohlaví, která jsou v určitých partiích těla spojená. Osudy těchto dětí se různí. Některé rodiny se rozhodnou pro rozdělení, jiné s tím nesouhlasí kvůli malé naději na úspěch.
První dvojčata ze Siamu
Zdroj: Commons.wikimedia.org
Termín „siamská“ se začal používat poté, co se narodili Chang a Eng dne 11. května 1811 v Siamu. Vzhledem k tomu, že oba bratři byli spojeni v oblasti hrudního koše, riziko by při tehdejších medicínských možnostech bylo značné. Dvojčata proto rozdělena být nemohla. Ještě současná medicína nedává takto narozeným dětem velkou šanci. V rámci možností prý ale podle dostupných zdrojů Eng a Chang prožili spokojený život. Dokonce se oženili. A to i přesto, že myšlenka na sňatek vzbudila ve své době značné pohoršení.
Abigail a Brittany Henselovy
Dalším známým případem srostlých sourozenců jsou Abigail a Brittany, které se narodily v americké Minnesotě v roce 1990. Dívky jsou srostlé v jediném těle se dvěma hlavami. Vnitřní orgány mají ovšem každá svoje. Obě také mohou ovládat jen vlastní polovinu těla. A obě dívky podle svých slov žijí šťastně. Věnují se běžným koníčkům typickým pro děvčata svého věku, rády mají plavání nebo jízdu na kole. Rodičům děvčat bylo nabídnuto rozdělení, avšak odmítli jej pro jen velmi malou šanci, že se úspěšně povede.
Caitlin a Emily Copelandovy
Zdroj: People.com
Na těchto slečnách byste dnes to, že se narodily jako siamská dvojčata, na první pohled nepoznali. Jediným výraznějším důkazem o minulosti jsou jejich jizvy. Děvčata si prošla úspěšným rozdělením, a to v roce 1997. Caitlin a Emily byly po narození spojeny játry. Jejich prognóza v tu dobu byla silně nejistá, nicméně se zákrok podařil. Trval více než šest hodin a podílel se na něm osmnáctičlenný lékařský tým. Dnes jsou z děvčat samostatné osobnosti, které úspěšně vkročily do dospělosti a každá z nich má odlišný pohled na svět.
Ladan a Laleh Bijaniovy
Zdroj: Commons.wikimedia.org
Případ mladých íránských právniček rezonoval i českými médii. Obě sestry byly k sobě spojeny hlavami. Také ony trpěly tím, že byly dvěma odlišnými osobnostmi v jediném těle. Proto toužily po rozdělení. Šlo o riskantní zákrok, na což obě mladé ženy upozorňovalo nemálo odborníků. Proti byl i adoptivní otec, také lékař. Obavy se bohužel naplnily. Operace v roce 2003 zabrala 53 hodin a příčinou úmrtí byla ztráta krve. Odborníci dodávají, že zákrok je pro dospělé velmi rizikový a šanci na přežití mají v takovém případě hlavně malé děti kvůli lepšímu hojení.
Autor: Denisa Holanová
