Byla by to úplně obyčejná věž jako mnoho dalších všude po světě, jenže stojí zešikma a budí tím pozornost. Věž v Pise je velkým lákadlem pro turisty ze všech koutů planety, kteří si před ní hojně pořizují fotografie. Jak je to doopravdy, stala se chyba při konstrukci, nebo byla věž postavěna zešikma záměrně?
Patří mezi nejznámější budovy v Itálii a nachází se na Náměstí zázraků v Toskánském městě Pisa. Měří celkem šestapadesát metrů a je kruhovitého tvaru.
Nesprávné podloží a technologie výstavby
S výstavbou se začalo koncem dvanáctého století a po dokončení v půlce čtrnáctého století její odklon činil zhruba dva a půl metru.
Měla sloužit jako zvonice vedle katedrály, ale už krátce po začátku výstavby se údajně začala naklánět směrem na sever.
Důvodem zřejmě bylo nesprávné podloží, protože celému městu se kdysi říkala bažinatá zem. Ani jílovitý základ tři metry pod zemí nebyl dostatečně silný, aby váhu věže dokázal unést. Špatné podloží a nesprávné základy jsou hlavními důvody, proč je věž nakloněná.
Války prodloužily její dokončení
Přestože si náklonu stavitelé už v průběhu výstavby všimli, nedokázali s ním nic moc udělat. Snažili se například zvýšit sloupy a oblouky na severní straně třetího patra, ale jelikož byly práce vlivem války na sto let pozastaveny, stavba se nakláněla dále.
Po obnovení stavby a přidání dalších pater se změnilo těžiště věže a začala se naklánět směrem na jih. Definitivně byla dokončena až v roce 1372 s náklonem dvě desetiny stupně.
Sklon se ale v průběhu let měnil. V roce 1990 dokonce činil pět a půl stupně. V té době se poprvé ve své historii na dlouhých jedenáct let uzavřela pro turisty, protože hrozilo její zřícení.
I s „vadou“ na kráse je italským skvostem
Záchrannými pracemi, které se vyšplhaly k hodnotě více než šest set milionů korun, pak odborníci zpevnili její podloží a zmenšili náklon o celých čtyřicet čtyři centimetrů.
Paradoxem však zůstává, že věž stále stojí, a to i přes to, že už zažila několik zemětřesení. Špatné podloží, které způsobilo náklon věže, jí totiž pomáhá přežít různé seismické otřesy.
„Když otřesy zasáhnou věž, tak ta to nějakým způsobem ustojí a nehýbe se. Země se hýbe, ale věž ne, jako kdyby plula na vlnách. Kdyby půda zůstala strnulá, vlny by do věže narazily a ta by nejspíš spadla,“ uvedl pro web ct24.ceskatelevize.cz profesor z Bristolské univerzity George Mylonakis.
Věž patří na seznam památek UNESCO a je jedním z klenotů italské architektury. Není však jedinou nakloněnou věží na světě. Šikmější je například mrakodrap Capital Gate v Abú Dhabí s odklonem osmnáct stupňů.
Zdroj: ancient-origins.net, ct24.ceskatelevize.cz, eurozpravy.cz
Autor: Karolína Stoczková
