O mučicím nástroji s názvem palečnice nejspíš slyšel téměř každý. Přístroj, který dokázal rozdrtit palce na nohou, byl ve středověku hojně využíván. Španělští inkvizitoři ale mnohdy využívali jeho zdokonalenou verzi, které se říkalo španělská bota.
Nástroj, který dokázal drtit nejen prsty, ale i kotníky, překvapivě nemá původ ve Španělsku. Jeho název se takto ustálil pravděpodobně proto, že byl nejvíce využíván právě v této zemi. Jeho prototyp se ale používal již před tisícem let ve Skotsku.
Původně nástroj fungoval tak, že byla noha omotána silnou kůži, která se po nahřátí začala smrskávat. Tento tlak dokázal vykloubit kotníky nebo zlámat kosti. Později v Anglii byla dílu dána ta pravá a děsivá podoba.
Dřevěné desky i železná bota
Úplně první španělské boty byly vlastně jen tři dřevěné desky, mezi které se odsouzenému strčila noha. Do těchto desek se pak zatloukaly hřeby tak dlouho, dokud nedošlo ke zlomení kosti.
Odsouzený trpěl obrovskými bolestmi, a nakonec byl po výslechu a mučení odsouzen obvykle k smrti. Ale pokud měl štěstí, existovala šance, že se dá jeho noha do pořádku. Ovšem s moderní španělskou botou nikoli.
Kovový nástroj děsí už na první pohled. Dvě silné železné desky, mezi které se mučenému strčila noha, byly pomocí šroubu stlačovány k sobě. Nedocházelo jenom k lámání kostí, ale doslova k drcení.
Prsty, klouby, kosti. To vše skončilo úplně rozdrceno. Člověk neměl šanci, že bude ještě někdy normálně chodit. Po uvolnění tlaku navíc obvykle docházelo k masivnímu krvácení, které vedlo k šoku a smrti.
V 16. století vznikla verze španělské boty, která byla možná ještě děsivější. Předmět ve tvaru nohy byl několikrát větší než lidská končetina. Vězně v něm nic nesvíralo. I tak ale přišlo peklo.
Do měděných španělských bot totiž bylo k nohám odsouzených lito rozpálené olovo, které způsobovalo bolest a nevratná zranění. Někdy byla do boty nalita studená voda a postupně byla přiváděna k varu.
Mučení kacířů
Především drcení končetin a trest ohněm byly oblíbenými praktikami španělských inkvizitorů. Ti pomocí těchto mučicích technik trestali veškeré kacíře, kteří byli odsouzeni k smrti.
Mučení mělo být nejen odstrašujícím příkladem pro kohokoli dalšího, kdo by se provinil stejným činem. Inkvizitoři si mučení užívali a snažili se ze svých obětí dostat informace o dalších provinilcích.
Mučení lidé byli mnohdy tak na dně, že označovali náhodné oběti jen proto, aby už bylo jejich trápení ukončeno. Poslali tak často na smrt nevinné, kteří se ve skutečnosti neprovinili ničím.
Jako španělskou botu tedy označujeme hned několik druhů mučicích nástrojů, všechny ale vychází z jednoho základu a ani jeden z nich neznamenal v minulosti pro mučené nic jiného než bolest a utrpení.
Zdroj: wikipedia.org, grygarblacksmith.cz, dotyk.cz
Autor: Šárka Cvrkalová
