Svět amerického fotbalu mu ležel u nohou. Jenže Aaron Hernandez nebyl jen talentovaný sportovec a dříč, ale také komplikovaná osobnost. Na jedné straně hvězda týmu New England Patriots a vzorný otec, na straně druhé mladík, který se stýkal s nesprávnými lidmi a potlačoval svou sexualitu. V neposlední řadě nemocný vrah, jenž si sám vzal život.
Jeho otec byl homofobní alkoholik, jenž nešel pro ránu daleko
Hernandez vyrůstal v rodině, jejíž hlavou byl rázný otec, bývalý hráč amerického fotbalu. Ten byl pro Hernandeze vzorem v dětství i v dospělosti po své náhlé smrti. Zemřel totiž po banální operaci kýly na následky infekce.
Hernandezův otec byl také člověk, který se rád napil alkoholu a pro ránu nešel daleko. S matkou svých synů se hádal dennodenně. Jonathan, starší z bratrů, dokonce jednou málem zavolal na otce policii. „Zavolej jim. Zavolej jim a já vás zmlátím ještě víc,“ reagoval otec.
Později se ukázalo, že Hernandez byl sexuálně zneužívaný, o čemž jeho bratr věděl. Prý nebyl viníkem jejich otec, ale někdo jiný. Bratři se ale o detailech odmítli bavit a jméno dotyčného neprozradili.
Kromě agresivních sklonů byl otec také silně homofobní. Gayi opovrhoval a v životě by ho nenapadlo, že jeden z jeho synů bude mít utajovaný románek se svým spolužákem.
Zřejmě i proto Hernandez svou orientaci skrýval a brzy si na střední škole našel stálou partnerku Shayannu, s níž se zasnoubil a jež mu porodila dceru. Právě ona byla jedním z klíčových svědků v soudním procesu a bila se za něj až do poslední chvíle.
Zdroj: Instagram Shayanna Jenkins – Hernandez
S Patrioty vyhrál Super Bowl. Stěžoval si ale, že hráči jsou pro klub jen zbožím
Po otcově smrti se Aaron vydal naoko správnou cestou. V dresu Patriotů zářil a vyhrál s nimi i Super Bowl. Při rozhovorech s médií působil jako skromný kluk, který stojí nohama na zemi.
V jednom z telefonátu své snoubence z cely se však přiznal, že mu klub tolik k srdci nepřirostl. Povzdychnul si nad tím, že hráči jsou bráni pouze jako zboží, které má vydělat tučný balík jeho vedení.
V roce 2006 utrpěl první vážný úraz hlavy a skončil v nemocnici. Jako profesionální hráč ale dostával údery v tomto sportu často. To mohlo hrát roli v jeho násilnickém chování. Hernandezova rodina proto po jeho smrti souhlasila s darováním jeho mozku pro vědecké účely.
Tušila, že by jeho výzkum mohl přinést nové informace chronické traumatické encefalopatii, jíž trpěl.
Jeho mozek byl tak poškozen, že se lékařka, která ho studovala, divila, že patřil mladému muži. Dle všeho se nemoc mohla vyvíjet i deset let a postupně ovlivňovat Hernandezovo rozhodování. Posmrtně tak otevřel otázku bezpečnosti kontaktních sportů.
Trpěl paranoiou. Myslel si, že všichni jsou detektivové
Od roku 2007 to s ním šlo z kopce. V jednom z barů protrhl muži ušní bubínek, zapletl se s dealery a gangy, byl permanentně pod vlivem marihuany a nakupoval zbraně. Trpěl totiž paranoiou a znervózňovalo ho, že se na něj lidí dívají. Údajně si myslel, že jsou všichni detektivové.
Zapletl se do dvojité vraždy. Měl zastřelit dva muže, s kterými se předtím potkal v baru. Jeden z nich na něj vychrstl drink, což bylo považováno za motiv tohoto trestného činu.
Zvrat ve vyšetřování ale nastal, když stále více důkazů začalo hovořit proti drogovému dealerovi, s nímž jel v tu osudnou noc v autě. Obžaloby byl zproštěn a prohlášen za nevinného.
Za vraždu kamaráda dostal doživotí
To mu ale ve výsledku nebylo moc platné. V tu dobu už seděl za vraždu svého kamaráda Odina Lloya, přítele sestry své snoubenky. Na něj namířil pistoli 17. června 2013 a několika výstřely ho zabil nedaleko svého domu.
Údajně se obával, že by Lloyd vyzradil jeho homosexualitu. Hernandez totiž nevěřil, že se jako gay narodil, ale že ho jím udělalo ono zneužívání v dětství. Soud ho poslal do vězení na doživotí za vraždu prvního stupně.
Poté, co byl prohlášen za nevinného v případě dvojnásobné vraždy, se mu u soudu výrazně ulevilo. O to větším překvapením bylo, že se dva dny na to ve své cele ve věku dvaceti sedmi let oběsil. Zanechal po sobě láskyplný dopis své snoubence a čtyřletou dceru.
Autor: Šárka Blahoňovská
