Stephenu Hawkingovi v jeho jednadvaceti letech lékaři předpověděli dva roky života. On a jeho budoucí žena Jane se s tím ale odmítli smířit a Stephen se nakonec velmi překvapivě dožil sedmdesáti let. Navzdory kruté nemoci a nemilosrdné prognóze vystudoval prestižní univerzity v Cambridgi a Oxfordu, za svůj život učinil několik velmi významných vědeckých objevů a napsal mnoho vědeckých i naučných publikací.
Mladá léta, první setkání a boj s nemocí
Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v anglickém univerzitním městě Oxfordu, kam se Stephenovi rodiče odstěhovali z Londýna těsně před jeho narozením kvůli bombardování během druhé světové války.
V roce 1950 se celá rodina přestěhovala z londýnského domu do St. Albans, kde Stephen navštěvoval místní výběrovou školu. Stephenův otec si přál, aby syn studoval medicínu stejně jako on sám. On se ale velmi zajímal o matematiku, fyziku a chemii.
Ještě před maturitou dostal Stephen studentské stipendium z Oxfordské univerzity, na kterou byl přijat. Ovšem v Oxfordu nebylo možné studovat Stephenem preferovanou matematiku, tak se rozhodl pro studium fyziky.
Poté roku 1963 začal studovat kosmologii v Cambridgi, což bylo jeho velké přání. Na stejné univerzitě pak získal roku 1966 doktorský titul PhD.
Zjistili mu onemocnění se špatnou prognózou. Propadl depresím a pití
Už na počátku studií v Cambridgi se objevily první příznaky jeho nemoci, kterou mu doktoři zjistili po pádu ze schodů. Diagnóza byla krutá – amyotrofická laterální skleróza, onemocnění, které napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla včetně svalů, které odpovídají za dýchání a polykání.
Stephenovi bylo tehdy dvacet jedna let a lékaři mu předpovídali pouhé dva roky života. Přesto se Stephen oženil a dostudoval. Po určení diagnózy propadl depresím a pití, ale v té době se právě seznámil se svou první láskou Jane, kterou si roku 1965 vzal a která mu pomohla změnit přístup k životu.
Postupně ztrácel vládu nad pažemi i nohama a byl trvale upoután na invalidní vozík. Jak nemoc postupovala, byl prakticky úplně paralyzován, hlas přestal spolupracovat a přestávalo mu být rozumět.
Roku 1985 podstoupil kvůli nebezpečnému zápalu plic tracheotomii, jeho život byl zachráněn, ale přišel tak o možnost komunikovat s okolním světem. Přesto se Stephen a Jane nevzdali a později Stephen komunikoval pomocí hlasového syntezátoru a speciálního počítače.
Navzdory své nemoci, měl Hawking tři děti a později tři vnoučata. Se svojí první ženou Jane byl ženatý třicet let, později si vzal svou ošetřovatelku Elaine Masonovou, se kterou byl do roku 2006, posléze se opět sblížil s Jane. Ačkoli trpěl krutou nemocí, zachoval si životní optimismus, nadhled, ironii a vtip.
Hawkingovo dílo a vědecká činnost
Stephen pracoval na zákonitostech fungování vesmíru. Hawkingovým prvním velmi významným objevem byla Teorie černých děr. Uvedl, že černé díry ve skutečnosti nejsou úplně černé, ale vysílají záření a postupně se zmenšují, až zcela zmizí.
Významná byla i jeho publikační činnost, napsal téměř dvě stě vědeckých publikací. Jeho nejznámější knihou jsou Stručné dějiny času (1988), které se staly světovým bestsellerem. Mezi jeho další velmi známé knihy, které jsou určené i poměrně nezasvěcenému čtenáři, patří Vesmír v kostce (2001) a Ilustrovaná teorie všeho (2003). Se svou dcerou Lucy napsal taktéž několik knih pro děti.
Hawking získal mnoho vědeckých cen. Vedl výzkum a později vyučoval ve své alma mater Cambridgi. Ve svých výzkumech a přednáškách pokračoval až do vysokého věku. Zemřel 14. března 2018 ve věku sedmdesáti šesti let v Cambridge.
V roce 2004 byl natočen o Stephenovi životopisný film s názvem Teorie všeho, jenž byl posléze nominován na pět Oscarů. Nakonec sošku získal jen představitel Hawkinga Eddie Redmayne. Při přípravě na roli se samotným Hawkingem spolupracoval.
Autor: Dana Špatenková
