V 50. letech 19. století na americkém jihu, v Georgii, těsně před vypuknutím americké občanské války, se mladá černošská dívka odvážila naučit číst a psát. Ačkoli to bylo nezákonné a velmi nebezpečné, stala se díky tomu ikonou, která bořila všechny bariéry a tajně vzdělávala afroamerické vojáky. Je také první černoškou, která vydala své paměti.
Susie King Taylor, rozená Susan Ann Bakerová, se narodila do otroctví v Georgii v roce 1848. Prvních sedm let života strávila na plantáži. V roce 1855 majitel plantáže dovolil Susie přestěhovat se k její svobodné babičce Dolly do Savannah.
Vzdělávali ji i bílí učitelé
Navzdory přísným zákonům zakazujícím formální vzdělání pro zotročené Afroameričany, začala Susie na popud babičky navštěvovat dvě tajné školy, ve kterých vyučovaly svobodné černošky a rodinní přátelé. Všichni zúčastnění věděli, jaké postupují riziko.
Studenti do škol vstupovali po jednom a knihy měli schované, aby nevzbudili pozornost policie či místní bílé populace. Susie brzy překonala intelektuální schopnosti svých učitelů, kteří ji tajně vzdělávali až do počátku občanské války, která vypukla v roce 1861.
Pomáhala už jako dítě
Susiino vzdělání se brzy ukázalo jako velmi důležité. Schopnost číst a psát jí poskytla možnost chránit Afroameričany, jak svobodné, tak i zotročené. Už jako malá například psala průkazy poskytující ochranu černochům, kteří vyšli na ulici, když začal zákaz vycházení. Díky tomu je pak nemohl zadržet hlídač.
V roce 1862 pak dostala příležitost získat vlastní svobodu. Ze Savannah se nejprve kvůli válce musela vrátit zpět domů, ale když zde také přestalo být bezpečno, uprchla se svou rodinou hledat ochranu u armády Unie. Odjeli proto na Unií okupovaný ostrov St. Simons u jižního pobřeží Georgie, aby zde žili spolu se stovkami dalších, dříve zotročených uprchlíků.
Armádní poručík jí ihned nabídl práci
Během cesty na ostrov na palubě lodi USS Potomska zapůsobila svým intelektem na velitele poručíka Watmougha natolik, že jí po příjezdu na unijní základnu nabídl práci. Susie Taylor později ve svých pamětech vzpomínala, že byl velmi překvapen, že na jihu existují černoši, kteří by uměli číst a psát. Požádal ji proto, aby pro děti na ostrově založila školu a začala je vzdělávat.
Ve čtrnácti letech založila vlastní školu
Susie Taylorová dostala všechny knihy potřebné ke studiu a v necelých čtrnácti letech se tak stala první černoškou učitelkou, která otevřeně vzdělávala Afroameričany v Georgii. Přes den učila přes čtyřicet dětí a v noci pak její hodiny navštěvovali dospělí.
Jako pradlena nemohla dostávat plat
V říjnu roku 1862 dostali všichni na ostrově příkaz evakuovat se do Beaufortu v Jižní Karolíně. Susie Taylor byla ubytována v Camp Saxton, kde byla do služeb armády zapsána jako pradlena.
Ve skutečnosti však sloužila hlavně jako ošetřovatelka a starala se o černošský 1. dobrovolnický pěší pluk, který se stal později známý jako 33. americká barevná jednotka. Legie se skládala z uprchlých otroků, kteří se zapojili do boje po boku Unie proti Konfederaci.
Vůdci legie byli běloši, oba zarytí bojovníci za zrušení otroctví a obchodu s otroky. Se Susie se velmi spřátelili. Ačkoli byla oficiálně označena jako „pradlena“ této jednotky, pro armádu Unie dělala víc, než jen prala prádlo. Její obětavá fyzická péče z ní udělala první černošskou sestru v armádě v americké historii.
Na konci války málem zemřela
Zúčastnila se krvavých střetů, neohroženě pochodovala s armádou Unie, pomáhala vojákům postiženým malárií, spalničkami, cholerou či neštovicemi. Mimo to je učila číst a psát, a ve volném čase se pak učila střílet z muškety.
Prvního manžela našla v armádě
Jedním z vojáků pluku byl i seržant Edward King, kterého si Taylor vzala. Armádě Unie a 33. pluku sloužila přes čtyři roky, bez platu. Po skončení války se Susie s Edwardem v roce 1866 přestěhovali do Savannah. Ač bylo po válce, stále museli čelit všude přítomnému rasismu. Její muž bohužel zemřel několik měsíců před narozením jejich potomka.
V Savannah Susie otevřela školu pro afroamerické děti. Konkurence ji však brzy donutila zavřít a Susie musela přijmout práci služky v bohaté rodině, aby uživila svého syna. Její aktivismus však nikdy neustal.
Založila podpůrnou skupinu pro veterány z armády Unie, a to ji zavedlo až do Bostonu, kam se na počátku 70. let přestěhovala. Zde se setkala s Russellem Taylorem, za kterého se později provdala.
V roce 1902 vydala své paměti a stala se první a jedinou Afroameričankou, která zveřejnila popis svých zážitků z občanské války. Zemřela o deset let později, v roce 1912. Susie King Taylor zůstává symbolem odvahy a je velkou – bohužel trochu opomíjenou – hrdinkou americké občanské války.
Zdroj: allthatsinteresting.com, en.wikipedia.org
Autor: Michaela Pauerová
