Ve 20. století se stala symbolem strachu a nenávisti. O jejím pravém významu se dnes mluví jen velmi málo. Ve skutečnosti je svastika naopak symbolem štěstí, naděje a pozitivity. Po tisíciletí byla uctívána jako důležitý znak v mnoha kulturách a náboženstvích.
Svastika, kříž s rameny ohnutými do pravého úhlu, znamenala pro mnoho lidí mnoho věcí. Ve své dlouhé historii však vždy byla používána jako znamení štěstí, nekonečnosti stvoření, otáčejícího se Slunce.
Byla důležitým symbolem starověkého i moderního náboženství a kultur. Původ slova pochází ze sanskrtského „suastika“, což doslova znamená přispívající k blahu či úspěchu. První známý nález symbolu svastiky byl objeven na patnáct tisíc let staré slonovinové figurce ptáka. Předpokládá se, že rytina představovala symbol plodnosti.
V každé kultuře nesla svastika trochu jiný význam
Svastika byla používána kulturami po celém světě. Nalezneme ji jako symbol v hinduismu, buddhismu i džinismu. Jako stylizovaný kříž v křesťanství, ve starověkých asijských kulturách jako vzor v umění. Objevila se na řecké měně i na artefaktech z doby železné. Dále v architektuře středověku, renesance i baroka.
V Indii jako symbol dobra a štěstí
Zde bychom ji našli nejen na svatyních, ale i na hlavách či hrudnících čerstvě narozených dětí, kreslí se na tělo i při různých obřadech. Pravotočivá svastika zde symbolizuje mužský princip či světlo a život, levotočivá naopak princip ženský či zánik a smrt.
Svastika byla i na Coca-Cole
Jako symbol štěstí se objevila dokonce na výrobcích Coca-Coly či piva značky Carlsberg. Použita byla i na amerických vojenských uniformách či materiálech a oblečení skautských či sportovních klubů.
Jak se z ní stal symbol nacistické strany
Jednoho dne však byl tento symbol navždy poškozen použitím v nacistickém Německu. Symbolika, která byla do té doby po mnoho tisíciletí uchovávána v tolika kulturách, se najednou obrátila.
Vše začalo archeologickým průzkumem v Turecku. Německý archeolog Heinrich Schliemann zde údajně objevil místo, kde ležela legendární Trója. Na vykopaných artefaktech nalezl nespočet symbolů svastiky a spatřil zde podobnost se znaky nalezenými na germánské keramice z šestého století.
Nález podpořil u německých nacionalistů myšlenku existence nadřazené árijské rasy
Antropoložka Gwendolyn Leicková pro Historyextra napsala: „Když Schliemann objevil v Tróji na keramice dekorace podobné svastice, bylo to považováno za důkaz rasové kontinuity a důkaz, že obyvatelé místa byli po celou dobu árijští.“ Údajného spojení mezi svastikou a indoevropským původem se pak již němečtí nacionalisté nechtěli pustit.“
Hitlerovi se zalíbila síla svastiky
Když Adolf Hitler zahájil svůj nástup k moci a hledal symbol pro své hnutí, svastika se stala jasnou volbou. V roce 1920 ji přijal jako německý národní symbol a ústřední prvek na stranické vlajce nacionálně socialistické strany. Kříž pootočil a vsadil do bílého kruhu, jako symbol čisté rasy. Rudé pozadí pak symbolizovalo sociální reformy.
Nesměl ji používat nikdo jiný
Aby byla svastika zakotvena jako symbol nacistické moci, vydal Joseph Goebbels v roce 1933 dekret, který zabraňoval neoprávněnému komerčnímu využití hákového kříže.
V roce 1945 se tento znak spojil s druhou světovou válkou, vojenskou brutalitou, fašismem a genocidou. Strana si vybrala ikonu, aby reprezentovala svůj cíl rasové očisty v Evropě.
Ani po desetiletích se symbol nemůže zbavit asociace s hrůzami nacismu. Snahy o zákaz veřejného používání svastiky to spíše podporují. Bude tak velmi těžké symbol očistit a vrátit mu původní význam.
Autor: Michaela Pauerová
Zdroj: historyextra.com, britannica.com, smithsonianmag.com