Dnes je jedním ze sedmdesáti pěti lidí, kteří v Anglii sedí ve vězení s nejvyšším trestem odnětí svobody. Arthur Hutchinson ve svém životě spáchal činy, kvůli kterým stráví zbytek života za mřížemi.
Známý je především pod přezdívkou Svatební vrah. Zničil totiž jeden z nejkrásnějších dnů lidem, kteří právě prožívali oslavu své lásky.
Právě to byl ale jeho poslední hřích, o pár dní později byl totiž vrah a násilník konečně dopaden.
Už jako mladík míval problémy se zákonem
Narodil se 19. ledna roku 1941. Už během puberty se často dostával do hledáčku policie, když kradl.
Byl několikrát chycen při vandalismu a účastnil se pouličních rvaček.
Jeho věčné porušování zákona ho nakonec v sedmdesátých letech dostalo do vězení.
Byl obviněn z pokusu o vraždu svého nevlastního bratra, ze znásilnění několika žen a z pašování zbraní.
Po pěti letech ve vězení byl propuštěn, ovšem zanedlouho seděl opět ve vazbě za násilnosti a vloupání.
On se ale tentokrát rozhodl svému osudu postavit a z vazby se mu podařilo utéct. Nakonec si tím jenom pohoršil.
Na cestě za útěkem spáchal svůj nejznámější zločin
Tři týdny se mu dařilo tíkat před zákonem, než se jednoho dne vloupal do domu Laitnerových, kteří právě slavili svatbu.
V ten den se stal Hutchinson trojnásobným vrahem, když zabil rodiče a jejich osmadvacetiletého syna. Mladší dceru poté několikrát znásilnil.
Ona se však z šoku po čase vzpamatovala a poskytla policii poměrně přesný profil pachatele. Ihned v něm poznali Arthura Hutchinsona.
Prozradil ho návrat domů
Hutchinson se dál nějaký čas ukrýval. Komplikovala mu to zanícená rána na noze, kterou si udělal při útěku z vazby. Nakonec se rozhodl vrátit se ke své matce a požádat jí o azyl.
Z telefonních výpisů policie včas pochopila, k čemu se zločinec chystá, a čekala na něho se zatykačem.
14. září 1984 stanul Hutchinson před soudem a byl odsouzen k trestu vězení.
Původním trestem bylo odnětí svobody na osmnáct let. Hutchinson se ale několikrát proti rozhodnutí soudu odvolal. Jediné, čeho tím nakonec dosáhl, bylo zvýšení trestu na odnětí svobody na doživotí.
Autor: Šárka Cvrkalová